Článek
Mahulena Bočanová nemá život zrovna jednoduchý, péče o dceru Márinku je náročná a je frajerka, jak vše zvládá. Na druhou stranu je asi z hlediska psychologie celkem komické, že se upíná k nepodstatným problémům, nad kterými se dokáže několik let těžce rozhořčovat. Ano. Je to zřejmě odpoutání od těch problémů skutečných a velkých, psychika musí být pod každodenní těžkou palbou.
Nejhorší je, že problém, na který se zaměřila, přes největší nasazení stejně nedokáže vyřešit. Přesto je to možná nějaká náhražka boje jiného a těžšího.
Mahulena je skvělá máma a o svoji dcerku s autismem pečuje s největším nasazením. Jenže ona se rozhodla bojovat i s dovolenkovým nešvarem lidí z celého světa. Nesnáší obsazení lehátek především u bazénu ručníky. Nenávidí lidi, kteří si na lehátko hned po ránu hodí osušku nebo ručník, tím ho obsadí a přijdou až po několika hodinách. Evidentně jí tato blbost způsobuje trauma, protože už několik let po sobě se nechává slyšet v médiích, a úpěnlivě prosí lidi, aby obsazování lehátek ručníky nečinili. Její prosby jsou vyloženě citově podbarvené, je znát, že za nimi stojí celým svým já, a člověk se zamyslí, jak žena jejího formátu může vůbec řešit takovou hloupost, tak intenzivně a po mnoho let.
Jak se už vyjádřila, její matka bez milosti sebrala ručníky z obsazených lehátek a naházela je do vody. Mahulena bojuje přes sítě a strašně lidi prosí, aby lehátka neobsazovali, je to pro ni absolutně nepřijatelné. Prosby jsou tak úpěnlivé, až to vypadá, že nejde jen o hloupé lehátko s ručníkem, ale snad o sypání jedu do samého bazénu.
Přitom není nic snazšího než z neobsazeného lehátka ten ručník sebrat, složit a slušně odložit stranou. Pokud lidé přijdou, odevzdat jim ho a přesunout se k jinému lehátku. Nejlepší variantou by bylo vybrat si rovnou hotel s dostatkem lehátek. Osobně jsem se s tímto obsazovacím problémem nikdy nesetkala a nemůžu pochopit, jak může mít Mahulena každoročně takový problém a nedokáže mu předejít výběrem vhodného hotelu. Nikdy se nepozastaví nad nechutným jídlem, špatným úklidem, ošklivou pláží, nikdy nemá žádný jiný problém než ty zpropadené ručníky. Proboha proč si nevybere hotel takový, který má lehátka u bazénu předimenzované. V době internetu jsou tyto věci naprosto zřejmé z recenzí a každý ví, co kupuje.
Opravdu si lidé lehátka obsazují, ale pokud je jich dostatek, nejen u bazénu, ale také na pláži, myslím tím pláž patřící k hotelu a bez poplatku za plážový servis, tak není problém nikdy sehnat pěkné místo podle vlastních preferencí. Je ovšem třeba vybírat menší hotel s lepším vybavením. To by pro paní Mahu ovšem neměl být problém. Jde spíše o náročnější hledání než vyšší cenu pobytu.
A proč ten zbytečný povyk, že chce zahynout, že také hodila ručník? Prostě opět zvolený špatný hotel. Co jí vede k těmto výlevům? Ano, paní Bočanová je HEREČKA.
Mahulena prostě potřebuje pozornost, je třeba upoutat, třeba i přes naprostou blbost. Takže máme na tapetě trapné ručníky.
Poprosím vás stylem Mahu: Lidi, prosím vás, vemte rozum do hrsti. Když vidíte na lehátku ručník a široko daleko nikdo není, normálně ho seberte a složte. Položte si na lehátko svůj ručník. Nenervujte se. Posunout se může kdokoliv a kdykoliv. A pokud možno, vybírejte malý hotel s hodně lehátky. Tam problém mít nebudete.
Takže na závěr: Lidi, jsme všichni jen lidi a všichni se snažíme lehátka obsadit ručníky. Tedy pokud jsme si už nedokázali vybrat hotel s úměrným počtem lehátek. Nakonec i paní Bočanová, která tyto lidi tak nenávidí a nyní kvůli svému prohřešku chce zhynout. Taková hloupost přece nemůže zkazit dovolenou? Nebo snad ano?
