Článek
Tak jsem se dočetla, že na podporu podle nového zákona o bydlení by neměl dosáhnout člověk, kterému po zaplacení výdajů na bydlení zůstane částka vyšší než 6.950 Kč měsíčně. Okamžitě se v diskusi objevilo množství komentářů, že těch, kteří budou mít na nějakou dávku, bude opravdu málo a že se z necelých sedmi tisíc vlastně nedá žít.
Ano, souhlasila bych, že 7000 Kč je částka opravdu malá – jen si spočítejte, že kromě jídla a nezbytných výdajů na hygienu už toho moc nezůstane na další věci jako léky, kultura, vzdělávání atp., tedy na věci, které jsou pro holé přežití zbytné, ale pro normální, nenáročný život velmi potřebné (a ty léky bych navíc považovala také za nutnost). Nepřekvapilo mě tedy množství komentářů, ve kterých se diskutující snažili spočítat, jaký by měl být adekvátní příjem pro důstojný život jednotlivce a tedy i výše případné dorovnávací dávky.
Jestli jsem to správně pochopila, jedná se tu vlastně o částku, která zbude po zaplacení nájmu, energií, pojištění, ev. daní apod., t. j. „výdaje na bydlení“. Tedy, že celkový příjem dotyčné osoby musí být částka výdaj na bydlení + částka 6950. V okamžiku, kdy bude vyšší, nárok na dávku nevzniká, když bude nižší, nastoupí možnost dávku čerpat.
Jestliže tedy budu počítat běžný nájem cca 12000 Kč (i když takový asi není moc reálný, zvlášť ve větších městech) + cca 3500 za topení a 2000 za elektřinu, vychází mi hraniční čistý příjem zhruba 24.450 Kč. Jedná se o případ samostatně žijící jedné osoby. Tento příjem se tedy počítá jako částka, která by měla na život stačit.
A tady mě zarazila jedna věc. Jak je možné, že podle různých reakcí a diskusí je tato částka (příjem + dorovnání dávkou) pro zaměstnance s minimální mzdou, která nedosahuje 21 000 Kč, malá, ale důchodci, jejichž důchody se v průměru pohybují mezi 19 a 22 tisíci, se podle některých mají lépe, než většina pracujících?
Vždyť ti pracující si obvykle ještě mohou nějak přilepšit, v produktivním věku nezůstávají většinou sami, když mají děti, jsou zde alimenty a různé úlevy, zatímco důchodci jsou už většinou unavení a nemocní. A argument, že 80 % z nich žije ve vlastním, také neobstojí, protože náklady na bydlení jsou možná o něco nižší, ale je potřeba zajistit a zaplatit další služby (revize, daně, opravy apod.), o které se nájemce starat nemusí.
Dávka má sloužit k určitému dorovnání příjmu v případech nouze a neměla by být trvalým příjmem pro ty, kteří pracovat mohou a nepracují; na přežití nějaké doby jako pomocná ruka by měla stačit. Ale jestli je potřebná pro většinu důchodců, aby nemuseli živořit nebo pracovat na podřadných místech do 85 let (ano, znám tyto případy), je tu něco špatně, protože hodně důchodců by mělo raději důchod 24.450 Kč než ten dnešní průměrný se sociální podporou.
Asi to opravdu nechápu. Mají se tedy důchodci tak dobře, jak se všude píše?
