Článek
Nám se naštěstí rovnátka vyhnula. Dobrá genetika je výhra, takže zoubky obou našich dětí byly ukázkově rovné. Co se týče zubních kazů, tam se naopak projevil opačný vliv předků a čištění nečištění, prostě ty kazy tam nějaké byly. Člověk nemůže mít všechno.
Když si představím, kolik by nás stála rovnátka pro dvě děti, netuším, jak bychom byli schopní v té době, kdy finanční situace nebyla zrovna růžová, poplatit takovou zubní péči. Sice částky byly poněkud nižší než dnes, ale úměrně k tomu byly nižší i platy. Stačilo, že jsme museli zařídit implantát po mírně řečeno zpackané operaci zubu, který zůstal připravený v dásni, ale nesestoupil (také genetika, v rodině už se kdysi vyskytlo). To nebyla malá částka. Ale rozhodně jsme dopadli lépe, než kdybychom museli platit ta rovnátka.
Mám pocit, že když se vysloví slovo „rovnátka“, většinou si každý představí, že se jedná o problém především estetický, aby se ta holčička nestyděla za své křivé zoubky a nebyla předem vyřazena ze soutěží typu Miss a modelkovské kariéry. Ale neuvědomujeme si, že křivé zuby jsou především problém zdravotní. Jinak by bylo přece nejlepší nechat dítě i s těmi křivými zoubky, jestli se jedná o chlapce, kde to až tak nevadí, nebo dívku, která se na modelku nechystá, protože podle maminky, babičky a dalších příbuzných bude na 85 % malá a trochu při těle. A při tom selfie se prostě nebude smát na celou… ústa. Ušetříme a pohoda. Ten bohatý, ať si za krásu zaplatí, ten chudý se s tím nějak srovná.
Ano, to by bylo jednoduché řešení, kdyby. Každý dentista vám řekne, že když je chrup křivý, je to velký problém. Křivé zuby znamenají špatný zkus a tím pádem špatné kousání potravy. Špatně rozkousaná potrava může způsobit různé problémy se zažíváním i využitím potravy, což se zase obrazí v celkovém zdravotním stavu i v psychice. Špatný zkus působí i na tvar čelisti, postavení zubů, jejich opotřebení různými tlaky atd. atd. Možná si neuvědomujeme, jak špatné postavení zubů dokáže ovlivnit naši náladu nebo stojí i za bolestmi hlavy nebo i páteře. Jsou to spojené nádoby. Podle východní medicíny jde navíc i o propojení jednotlivých zubů s orgány – nemocný orgán se projeví onemocněním zubu, nemocný zub může ovlivnit orgán. To, že zánět zubu může vyvolat třeba onemocnění srdce, je přece obecně známo.
Proto je důležité, aby byly zuby rovné a zkus správný. Zvlášť v době, kdy člověk dospívá. Tady se rozhoduje o jeho budoucím životě a také o jeho zařazení do pracovního procesu, kdy by měl přinášet státu zisk odvody a daněmi, a ne čerpat zdravotní péči. A možná by bylo zajímavé zjistit, kolik tato zdravotní péče stojí ve srovnání s rovnátky. Myslím, že to bude několikanásobně víc, ale samozřejmě, je to jenom můj dojem, statistiky k dispozici nemám.
No, co tedy s tím. Nebylo by správné znovu přehodnotit, které úkony jsou opravdu zásadní pro zdravý vývoj dětského organismu, a ty vždy hradit ze zdravotního pojištění jako určitý základní vklad do budoucího stavu populace. Tedy třeba i některé, které si dnes každý (tedy rodiče) hradí sám – třeba zrovna ta rovnátka nebo i drahou léčbu, která může opravdu vyléčit a život zachránit (a ne pouze prodloužit přežívání těžce handicapovaného tvorečka), na kterou se dnes pořádají veřejné sbírky. A řešit je pak třeba přes státní nikoli komerční zařízení. Naivně si myslím, že náklady státního zařízení tvoří náklady na provoz budov (nájmy, energie atp.) + náklady na materiál + platy zaměstnanců, ale náklady soukromých ordinací zahrnují ještě (někdy nemalý) zisk. Protože v dětech je budoucnost a moc už se jich nerodí, tak bychom si jich měli vážit a podporovat jejich zdravý vývoj. Pomohlo by to rodinám a celému systému.
Když budu chtít srovnat zuby v sedmdesáti (a že se pěkně křiví), tak si to prostě zaplatit budu muset. A když se rozhodnu, že přes všechna varování porodím handicapovaného potomka, budu si s tím muset poradit a neměla bych prosit o pomoc. (Prosím, nekamenujte mě, protože opravdu nemám na mysli případy, kdy nešlo o vědomé rozhodnutí rodičů, ale kdy se o postižení předem nevědělo, kdy nemoc udeřila později, nečekaně, kdy nebyla možnost volby! Jen bychom možná byli překvapení, kolik matek donosí handicapované dítě i přes znalost jeho budoucího stavu. Porodníci by mohli vyprávět.) A když budu potřebovat výměnu kyčelního kloubu, za ten lepší materiál si také doplatím nebo si zaplatím soukromou kliniku. A tak dále.
Ale prostě - zdravé dítě je pro společnost opravdu to nejdůležitější. Konec konců zodpovědní rodiče si to uvědomují a peníze třeba na ta rovnátka už většinou nějak seženou. Ale někde jim pak budou chybět a třeba se i zadluží. A to asi není úplně v pořádku, co myslíte?
