Článek
Když se Theroux vydává do světa influencerů známých jako „manosphere“, rychle se objeví zvláštní vzorec. Téměř každá debata se nakonec vrátí ke stejnému tématu: k ženám.
Muži v podcastech a streamech mluví o dominanci, penězích, sexu a údajné válce proti mužům. Podobný obsah dnes na internetu existuje v tisících variant. Jenže během filmu začne být jasné, že ženy v těchto debatách nehrají jen vedlejší roli. Jsou klíčovým prvkem příběhu, který manosféra vypráví.
V jednu chvíli dokumentu Louis Theroux mluví s influencerem Harrisonem Sullivanem o ženách a Sullivan říká, že většina žen dnes není jako jeho matka. Jenže ženy, se kterými se ve svém světě setkává, jsou převážně influencerky nebo OnlyFans modelky – lidé, jejichž život je stejně jako ten jeho závislý na pozornosti internetu.
Tenhle moment vystihuje něco důležitého o světě manosféry. Není to jen ideologie o vztazích mezi muži a ženami. Je to uzavřený mediální ekosystém.
Konflikt jako obsah
Velká část světa, který Theroux ve filmu sleduje, funguje podle jednoduché logiky ekonomiky pozornosti: Konflikt není vedlejší efekt. Je to samotný obsah.
Influenceři sami často říkají, že žijeme v „attention economy“ – ekonomice, kde je nejcennější komoditou pozornost publika. Krátké virální klipy přitahují diváky na TikTok nebo Instagram, odkud jsou fanoušci přesouváni do placených komunit, Telegram skupin nebo jiných monetizovaných prostorů.
Pozornost se mění v peníze.
V takovém systému platí jednoduché pravidlo: čím silnější reakci obsah vyvolá, tím dál ho algoritmy šíří. Rozhořčení, hádky a provokace jsou proto extrémně efektivní. V prostředí sociálních sítí totiž konflikt není jen názor. Je to zdroj pozornosti – a pozornost se musí neustále zvyšovat.
Aby influencer udržel nebo zvětšil své publikum, musí jeho obsah vyvolávat stále silnější reakce. Konflikt tak postupně eskaluje. Výroky musí být ostřejší, provokace tvrdší a střety dramatičtější než ty předchozí.
A nic na internetu negeneruje konflikt spolehlivěji než vztahy mezi muži a ženami.
Uzavřený ekosystém konfliktu
Postupně se tak vytváří mediální ekosystém, ve kterém se manosphere influenceři a OnlyFans modelky navzájem posilují.
Tyto dvě skupiny se potkávají z velmi praktického důvodu. Manosphere podcasty jsou postavené na debatách o sexualitě, vztazích a „hodnotě žen“. Pro influencerky z prostředí OnlyFans je takové publikum obrovskou příležitostí – i negativní pozornost může přinést tisíce nových followerů.
A sledovanost znamená další peníze.
Část těchto debat může být ve skutečnosti do velké míry performativní – mediální divadlo vytvořené pro publikum. Jenže sociální sítě takové nuance nerozlišují. Pro mladší diváky se tak může stát, že konfliktní show začne vypadat jako normální způsob komunikace.
Tenhle ekosystém má ještě jeden důsledek. Lidé, kteří v něm fungují, se navzájem potkávají stále častěji – a zároveň vidí stále méně lidí mimo něj. Algoritmy sociálních sítí totiž neustále doporučují podobný obsah a podobné lidi. Influenceři tak postupně začnou žít v prostředí, které jejich vlastní zkušenost potvrzuje.
Právě proto může Harrison Sullivan v dokumentu říct, že většina žen není jako jeho matka. Ženy, které ve svém světě potkává, jsou převážně OnlyFans modelky – lidé, jejichž život je stejně jako ten jeho závislý na pozornosti internetu a na konfliktu.
Jeho zkušenost tak nevypovídá o „většině žen“. Vypovídá o sociální bublině, kterou kolem něj vytváří internet – podle toho, čemu sám věnuje pozornost.
Self-help zabalený do konfliktu
Když Theroux mluví s fanoušky těchto influencerů, jejich motivace často nezní radikálně. Mluví o disciplíně, ambicích a touze něco dokázat. Někteří říkají, že v jejich životě chyběl mužský vzor nebo že hledají směr.
Tyto otázky nejsou nijak nové. Svět práce, vztahů i rodiny se za poslední dekády výrazně změnil a role mužů se mění spolu s ním. Není překvapivé, že mnoho mladých mužů hledá jazyk, jak o těchto změnách mluvit.
Problém je, že tento prostor často zaplňují právě influenceři manosféry.
Jejich obsah nabízí jednoduchou odpověď na složitý problém: osobní nejistotu překládá do příběhu o konfliktu mezi muži a ženami. Self-help, který by mohl být diskusí o odpovědnosti, práci nebo smyslu života, se tak mění v show, jejímž obchodním modelem je konflikt.
Manosféra tak prodává mužům příběh o disciplíně, síle a budování hodnoty. Jenže samotný formát tohoto obsahu je drží na místě – před obrazovkou, v nekonečné smyčce debat o ženách.
Hodnoty, o kterých tito influenceři mluví, nevznikají v komentářích ani ve virálních klipech. Vznikají ve světě mimo obrazovku – v práci, v komunitách, ve vztazích, v reálných věcech, které člověk dokáže vytvořit.
