Článek
(Merligen – Wislisau)
Vstávání s Maďary mě zabije, budík jim zvoní v 5:45 h! Nedá se, v 6 h všichni vycházíme. V Guntenu jdeme do obchodu. Je tady celkem draho, já si snídani přesto kupuji, Maďaři jen procházejí. Jdu posnídat a oni jdou po vlastní ose hledat nějaký levnější obchůdek. Po nasycení vyrážím a potkávám je zase při snídani v Thunu. Popřeji jen dobrou chuť a frčím dál. Zjišťuji, že mám v peněžence posledních 20 franků, tak hledám bankomat. V nejmenované vesnici zkouším vybrat, ale bankomat nefunguje. V další vesnici už mám více štěstí a vybírám. UF! Před obědem mě dostihli Maďaři. Tak alespoň neobědvám sám. Ovšem po obědě se vydávám na cestu znovu sám, protože oni ještě odpočívají. Jde se parádně, počasí nám dneska přeje. Svítí slunce a to neustálé potkávání je super.
Spaní jsem si naplánoval v Rüeggisbergu, měl by tam být klášter. Když jsem dorazil na místo, zjistil jsem, že se jedná o bývalý klášter, ze kterého zbyly jen základy, musím jít dál. Noha moc nebolí, takže jsem spokojený. Jde se celkem dost z kopce. Chci spát na zastávce autobusu, ale něco mi říká, ať jdu dál, a taky je to tu celkem špinavé. Jdu dál a v lese u řeky narážím na opuštěný malý srub. Po zabydlení se znovu objevují mí staří známí. Rozhodli jsme se, že si uděláme pěkný večer. Valentin jde pro nějaký alkohol na benzinku a já s Petrem jdu hledat dřevo na táborák. Valentin je za chvilku zpět i s vínem. Rozděláváme táborák a jdeme se okoupat do řeky. Je to příjemný společný večer. Je 22 h, všichni jsme unavení a mírně přiopilí, tak jen hasíme oheň a jdeme spát.
Ušel jsem 40 km a utratil 31 fr.
