Hlavní obsah
Cestování

Pěšky z Moravy do Santiaga de Compostela, 42. den: Pěšky nebo karavanem?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jolana T

V roce 2014 jsem absolvoval cestu z Domanína do španělského poutního města Santiago de Compostela. Ušel jsem něco kolem cca 3 400 km a cesta mi trvala 88 dní. Prošel jsem celkem šest zemí. Zde se dozvíte, co jsem já, jakožto poutník, denně prožíval.

Článek

(Yenne – Le Pin)

Zvoní budík! Je 5:50 h. Snad poprvé vstávám s takovým nadšením a rychle. Je krásné ráno, hned snídám. Paráda, v 6:15 h vycházím. Teď mě čeká 24 km bez vesnice, terén je ŠÍLENÝ! Po pravé ruce mám kopec a po levé straně teče řeka. Cesta vede stále od řeky do kopce, pak chvilku jdu skoro po vrcholkách a zase dolů k řece. Tak se to opakuje asi 5 x. Když už se po třetí škrábu na kopec, slibuji si, že jakmile sejdu k řece, budu se jí držet. Konečně jdu při řece a najednou cesta končí. Takže zase do kopce po nekonečných schodech. To není možné - na konci schodiště přicházím k vodopádům a k nějaké turistické zóně. Je tu moc lidí, tak rychle prchám. U parkoviště potkávám partičku z Česka, fotíme se a pak pohodlně nasedají do karavanu a jedou na hotel. Přemýšlím nad takovým způsobem cestování. Nebylo by to pohodlnější? Nebylo. Je to dražší a taky mnohem rychlejší. Vždyť člověk nemůže ani stíhat vnímat změny. Každá země má něco. Měnící se krajina, kopečky, výhledy, seznámení, atd. Je toho mnoho, co by mi chybělo, ale taky je toho dost, co bych uvítal, třeba sprchu nebo záchod.

V 11 h jsem v Gresin a v „baru pro poutníky“ obědvám. Je to jen otevřená stodola, kde je ceník, a je na každém, jestli zaplatí, či ne. Jakmile jsem po jídle, tak jdu. Ve 12 h přicházím do St. Genix/Guiers, kde chci nakoupit. Dnes je to první větší město. Jdu na informace pro razítko. Jsou tu dvě hodné paní a dáváme se do řeči. Typické otázky: odkud jdu, jak dlouho, pak že to není možné, tak ukazuji credenciál a fotky. Nakonec dostávám razítko a nabízí mi, že je tu free Wifi, tak necelou hodinu odpočívám a nabíjím telefon. Taky dostávám zdarma horkou čokoládu, dokonce si mě i fotí na facebook, prý tu Čecha ještě neměli. Před odchodem se vyptávám po obchodě, který později nenacházím, tak tedy jdu dál do Les Abrets, kde je Carrefour, který jsem si našel na internetu na informacích. Je 17 h a u kostela večeřím. Mám dobrý čas, tak se rozhodnu jít dál. Po 8 km přicházím ke kostelu v St. Ondras, ale není tu žádná informace, jestli bude zítra mše. Musím jít tedy do Le Pin. Po dalších 8 km jsem tam. Tady už zjišťuji, že mše bude! Hned naproti kostelních vrat je kašna, tak páchám hygienu a peru oblečení. Spát půjdu kousek zpět k jezírku. Je tu menší přístřešek. Děkuji, Panno Marie. Mše je v 10:30 h.

Ušel jsem 62 km a utratil 8,3 €.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz