Článek
Během úterka byly na Izrael odpáleny rakety ze Sýrie, rakety z Gazy pak dopoledne zamířily na vesnici Be'er Ganim v jižním Izraeli a poté na desítky cílů ve středním Izraeli. Námořnictvo zmařilo pokus o infiltraci obojživelné jednotky Hamásu v oblasti kibucu Zikim. Z libanonského území nedaleko kibucu Bar'am proběhl pokus o ostřelování Galileje, který zlikvidovalo izraelské letectvo, a protitanková střela byla přes hranici odpálena na kibuc Manara. Raketové poplachy byly dále samostatně vyhlášeny v Beer Ševě, Tel Ševě, Hacerimu, Nachal Ozu a Kfar Aze.
Tento přehled si můžete přidat k údajům propagandistů Hamásu o údajných civilních ztrátách v Gaze, které jsou distribuovány prostřednictvím islamisty kontrolovaného ministerstva zdravotnictví. Takové údaje jsou jistě naprosto spolehlivé, což kromě hoaxu ohledně „Izraelem zničené nemocnice“ ze 17. října dokazuje například i fakt, že během třítýdenních bojů v operaci Lité olovo na zlomu let 2008-2009 ministerstvo nehlásilo ani jediného zabitého palestinského ozbrojence. Všichni byli totiž zásadně reportováni jako „civilisté“.
Minulý týden při nejméně 12 útocích Íránem vycvičených bojůvek na americké základny v Iráku a Sýrii utrpělo zranění nejméně 24 amerických vojáků. Ostřelováni byli i ve chvíli, kdy prezident Biden právě přednášel emotivní projev ohledně Izraele a Ukrajiny. Řečník to musel vědět, nicméně v projevu samotném se to promítlo pouze obecnou větou v samotném závěru: „A Bůh ochraňuj naše vojáky.“ (Když já to neudělám…)
Irácké a syrské základny U.S. Army existují kvůli asistenci poskytované v posledních letech irácké vládě a syrským kurdským oddílům v boji s „islámským státem“. Protože však vliv Íránu na Bagdád i na rebrandované bojůvky teroristů z PKK je přinejmenším srovnatelný s vlivem samotných USA, při obraně proti ostřelování íránskými proxies nemohou americké posádky spoléhat na pomoc svých někdejších „spojenců“.
V úvahu tedy přicházejí dvě možnosti: Základny výrazně posílit v oblasti obrany proti dělostřeleckému a raketovému ostřelování, ale také co se týče palebné síly pro případ rozsáhlejších pozemních útoků proíránských milic. Anebo tyto základny, které tak jak jsou v případě eskalace regionálního konfliktu nedokážou obstát, okamžitě evakuovat.
Ohlášené přísuny prostředků protivzdušné a protiraketové obrany na Blízký východ samy o sobě nejsou dostatečným opatřením ve smyslu prvně zmíněné možnosti.
Spojené státy vyslaly do východního Středomoří dvě úderné skupiny letadlových lodí, které mají zasáhnout v případě, že se ozbrojenci libanonského Hizballáhu plně zapojí do války proti Izraeli. Takové zapojení bylo ohlášeno a lze ho očekávat v okamžiku, kdy Izrael zahájí pozemní část své operace proti teroristům v Gaze.
Není pochyb o tom, že by kombinované izraelské letecké a americké námořní letecké síly v takovém případě způsobily Hizballáhu děsivé ztráty.
Jenomže Írán může na ničení svého hlavního aktiva v regionu také účinně zareagovat, a to masivním útokem na americké základny v Iráku a Sýrii. V Pentagonu jsou si toho dobře vědomi, takže spíše než o nějakou jednoznačnou americkou „eskalační dominanci“ tady jde o jakýsi pat.
„Jestli nám rozšlápnete bábovičku, my vám taky rozšlápneme bábovičku.“
***
Američané a nejméně v jednom případě Saúdové také zničili střely s plochou dráhou letu a drony mířící na Izrael z Jemenu.
V tomto případě jde o kombinovaný výsledek íránské expanzívní strategie budování sítě regionálních proxies na území okolních států a rozšiřování pokročilých technologií v oblasti raket, střel s plochou dráhou letu a dronů mezi tyto bojůvky. Obojí dohromady přepsalo stará pravidla konfliktů na Blízkém východě, která zahrnovala nezpochybnitelnou převahu Izraelců v konvenčním válčení.
Zatímco se Obamova a po ní znova Bidenova administrativa nesmyslně fixovaly na kus papíru nazývaný „JCPOA“, který měl odložit získání jaderné zbraně íránskými ajatolláhy, všechny ostatní expanzionistické aktivity Íránu v regionu dostaly zelenou - a k tomu navíc miliardy dolarů z odblokovaných bankovních kont.
Vyvraždění více jak půl milionu Syřanů íránským klientem Asadem bylo vyhodnoceno jako přijatelná cena za kus potištěného papíru.
Hlavní obrysy této poraženecké politiky zůstaly zachovány i poté, co za Trumpa vyšla najevo neudržitelná situace iráckých a syrských základen.
Zatímco se pozornost většiny médií soustřeďuje na hamásskou propagandu ohledně humanitární situace v Gaze, v celém regionu se pomalu rozhořívá mnohem širší a významnější mezinárodní konflikt. V jeho centru stojí střet Íránu s Izraelem, jemuž nesměle a s notnými rozpaky sekundují Obamou v regionu zdiskreditované a marginalizované Spojené státy americké.
