Článek
Znáte to, potřebujete do obchodu nakoupit a první, co vás po příjezdu čeká, je dilema, zda si vzít umatlaný košík, nebo umatlaný vozík ze špinavé kóje.
Jistě, tato „obchodní hygiena“ je různá obchod od obchodu, řetězec od řetězce a také dost záleží na vedení obchodu. V jednom městě máte obchod čistý, upravený, v druhém je ten samý obchod špinavý a zanedbaný, že se bojíte do něj vstoupit.
Vím, že tento nepořádek u obchodů a vozíků nebo ve vozících dělají zákazníci, ale obchod by měl počítat s tím, že zákazníci jsou nepořádní, a i když jsou tito nepořádníci v menšině, bohužel to stačí na to, aby po nich byl ten nepořádek vidět. Sáčky a účtenky ve vozících, pod vozíky, prázdné obaly od čehokoliv. Umatlaná a mastná madla vozíků…
Na jednu stranu se nesmíme moc divit, protože odpadkové koše jsou většinou přeplněné a odpad není kam házet, na druhou to však nikoho neomlouvá, aby nepořádek po sobě nechával kde ho napadne.
Doba covidu nejenže naučila obchody, jak by měly vypadat z hlediska hygieny, ale také mnohé zákazníky, kteří najednou začali používat rukavice při nabírání pečiva, při příchodu si desinfikovali ruce a mnoho z nich se naučilo mýt si ruce také při příchodu domů.
V té době se nakupovalo z tohoto hlediska výborně. Pominu otravné respirátory a roušky, i když i ty mají přesah dodnes (například u lékaře vidíte nemocné s respirační chorobou, jak způsobně sedí v respirátoru, aby nenakazili okolí, chválím), ale hygienická opatření, která se tehdy zavedla měla zůstat pořád.
Jedna věc je již zmíněná pravidelná desinfekce košíků a vozíků. Jako další jsou stojany s desinfekcí. Některé řetězce je sice mají dodnes, ale kolikrát neudržované a prázdné. Naplní se na začátku otevírací doby a pozdě odpoledne už v nich nic není.
V neposlední řadě je to balené pečivo. Ano, sice jsme byli odkázáni kupovat ho například po pěti nebo deseti kusech, ale to stejně většina zákazníků i tak dělá. Málokdo si koupí jeden nebo dva rohlíky.
V obchodech s oděvy se zavedlo ozónové čištění vyzkoušených a neprodaných oděvů. Nevím, zda se to dělá i teď, ale myslím si, že většina obchodů má tyto přístroje stále k dispozici a nedělá to v podstatě nikdo. Nikdy nevíte, kdo si danou věc zkoušel před vámi, jestli neměl vši, jestli neměl nějakou kožní nemoc nebo jestli se týden nemyl.
Lidé si obecně dávali větší pozor na to, jak to v kterém obchodě chodí. Dnes jdete do obchodu a bojíte se vzít do ruky košík, protože v něm jsou skvrny neznámého původu, nebo je celkově upatlaný a madla vozíků upatlaná a mastná a v obchodě ani většinou nemáte nějakou možnost si madla vozíku otřít, takže nezbývá, než si s sebou nosit vlastní „výbavu“ na omytí.
Myslím si, že tyhle věci měly přežít dodnes. A ne, že se zavádí jen v době „strachu“ z nějaké nemoci. Tyto věci by měly být základem minimálně v obchodech s potravinami, hlavně s nebalenými potravinami. Protože nemoc není jen covid. Blíží se doba chřipek a respiračních onemocnění, ale i spousta jiných přenosných dotykem nebo kapénkami. Občas když jste v obchodě a vidíte člověka nevalného vzezření, jak se holýma rukama přehrabuje v pečivu a ohmatá kde co, v domnění, že ten rohlík vedle je lepší než ten první, přejde vás na to pečivo chuť…
Ano, vše je to zejména o lidech, ale obchody by měly takovým situacím v co největší míře předcházet a zajistit nakupujícím komfort alespoň z této strany. Vždyť je to především jejich vizitka a oni potřebují zajistit, aby se k nim zákazník vracel.
