Článek
Zmíněný článek najdeme zde. Ve zkratce se jedná o to, že seniorka šla po chodníku a z nezajištěných vrátek jednoho z domů utekl pes, který se rozběhl a se štěkotem vyrazil směrem k 71leté paní. Ta se lekla a před psem couvla, zavadila o obrubník, spadla a vážně se zranila.
Majitel uvedl, že mu fenka utekla, když šel do schránky. Na ženu prý volal, že je to ještě štěně a ať se nebojí, že jí nic neudělá. Paní naproti tomu uvedla, že se psa bála, protože běžel přímo na ní.
Zkusme si shrnout, co vše bylo špatně a proč je paní v právu.
1) Váš pes je váš a jste za jeho chování plně zodpovědní.
Je vedlejší, jestli se jedná o bojové plemeno, nebo ne, ona taková čivava dokáže být mnohem otravnější a útočnější než tato plemena, byť škody při napadení budou nejspíš zanedbatelné, ale i tak se jí může někdo leknout. Nicméně faktem zůstává, že majitel psa je za něj plně odpovědný a je povinen zajistit, aby jeho mazlíček neutíkal, neobtěžoval a nenapadal ostatní. A je plně zodpovědný za škody, které jeho zvíře napáchá.
V mnoha městech, stejně jako tomu bylo zde, platí vyhlášky o volném pobíhání psů. Většinou je volný pohyb psů zakázán a je povolen pouze na konkrétních místech a pokud nemusí být na vodíku, musí ho mít majitel plně pod kontrolou. Což v tomto případě evidentně nebylo. Dá se pochopit, že pokud to je ještě štěně, nemusí být ještě plně vycvičené a poslouchat, to ale majitele nezbavuje povinnosti zajistit zvíře proti útěku a mít ho pod kontrolou. Pokud ví, že pes je útěkář, musí tomu přizpůsobit svoje chování, případě mít psa přivázaného, pokud toto hrozí.
2) Nemůžete předpokládat, že všichni jsou milovníci psů
Každý člověk je jiný, jeden má rád psy, druhý kočky, třetí třeba koně. To je zcela v pořádku a stále platí pro všechna zvířata to, co jsem psal výše. Pokud vám uteče pes a začne utíkat směrem k neznámému člověku, nemůžete automaticky předpokládat, že dotyčný bude stát a vašeho psa vítat s otevřenou náručí.
Jsou lidé, kteří mají se psy špatné zkušenosti, mohli být v minulosti například psem napadeni a mají z nich strach. Jsou lidé, kteří mají alergie, někdy i velmi silné a mohou mít problémy už jen při doteku psa. Nebo ten člověk prostě jen nemá ke psům vztah, má z nich respekt a prostě je nemusí. Je to jeho právo a vy jako majitel psa ho musíte respektovat.
3) To, že je váš mazlíček hodný k vám, neznamená, že je hodný také k cizím lidem
Znám lidi, kteří mají tzv. bojová plemena a tito psi jsou výborní mazlíčci, nechají si od svých páníčků a jejich dětí dělat doslova cokoliv a neublíží jim. Ale toto platí pouze v jejich „smečce“, tedy v jejich rodině. Berou vás jako vůdce a nic si nedovolí, jenže v cizím prostředí plném jiných lidí, se tento mazlíček může změnit. Je to stále jen zvíře se svými instinkty a může se stát, že pokud vám uteče, bude prostě na cizí lidi agresivní, nebo se bude snažit dokázat svojí nadřazenost, obzvlášť pokud vycítí, že se ho ten člověk bojí
4) Vašeho psa byste měli plně zvládat
Pes se dokáže naučit a rozeznat až desítky povelů, záleží na plemenu a inteligenci jednotlivce. To souvisí s tím, co již bylo řečeno. Váš pes by vás měl poslouchat. Sedni, lehni, k noze, čekej apod. v různých obměnách. Pokud si chcete pořídit psa nebo ho již máte, měli byste mu věnovat pozornost a vychovat ho. A hlavně byste ho měli zvládat. Dnes je móda vlastnit různá „bojová“ plemena, ale majitelé zapomínají, že zejména takoví psi potřebují alespoň základní výcvik. Je hezké mít mazlíčka, ale vlastnictvím mazlíčka nemáte jen nějaká práva, ale zejména povinnosti, které jste jako majitel psa povinen dodržovat. Když kolikrát vidím slečnu, která má stěží padesát kilo a má na vodítku stejně velkého psa, ne-li těžšího, tak si velmi živě dokážu představit co by se stalo, kdyby se pes rozeběhl a neposlouchal. Takový člověk za ním bude vlát jak prapor.
Bohužel pejskaři si většinou myslí, že jejich miláček musí být přece všemi oblíbený. Vyvedu vás z omylu, já ani nikdo jiný nejsme povinni strpět vašeho psa, který na nás skáče, slintá, bezdůvodně štěká, očichává apod. Je to váš pes, váš mazlíček, vaše zodpovědnost. Ne moje nebo někoho jiného.
V komentářích ke zmíněnému článku se okamžitě zvedla vlna nevole a shazování viny na seniorku. Tak si to shrňme. Seniorka jde po chodníku. V pořádku, nic neporušuje, nikoho neobtěžuje. Majiteli psa pes uteče - porušení povinností majitele, pes se rozeběhne na ženu a neposlouchá - porušení povinností majitele, seniorka se psa lekne a couvne - přirozená reakce člověka, který není zvědavý na vašeho psa, který se ho bojí, a na kterého běží se štěkotem „bojové“ plemeno. Seniorka následkem toho spadne a zraní se. Chyba seniorky? Nikoliv. Chyba majitele psa, který takové situaci nedokázal nejen předejít, ale ani jí zabránit z důvodu, že psa (fenu) neměl vychovaného a zajištěného.
Jednoznačně chyba majitele, který za chování svého psa musí nést odpovědnost. To jestli je obvinění z ublížení na zdraví z nedbalosti a navrhovaná podmínka adekvátním trestem za to, že seniorka strávila tři měsíce v nemocnici se zlomenou stehenní a vřetení kostí je na diskusi.
Každopádně z toho nelze vinit psa, pes je pouze odrazem svého majitele. A proto je lepší mít i v běžném občanském životě tzv. pojistku na blbost. Stojí ročně pár korun a pro takové případy je ideální. Z pojistky lze uhradit nemajetkovou újmu na zdraví. Dál to vše bude záviset na majiteli a jeho přístupu k celé věci.
Co říci závěrem. Neberte mě jako někoho, kdo psy nemá rád. Tak to není. Mám rád všechna zvířata, ale pokud půjdu po ulici opravdu nemám náladu a nejsem zvědavý na to, jak mě váš pes bude obtěžovat. Já respektuji vás i vašeho psa, respektuji vaše právo mít psa a vy na oplátku respektujte mě a moje rozhodnutí vašeho psa ignorovat. Dodržujte vyhlášky a zákony, uklízejte si po svých miláčcích jejich „výtvory“ v trávě a pak spolu budou moci pejskaři i nepejskaři v klidu a míru soužít.
Vy, kteří psa máte a vše výše dodržuje a souhlasíte s tím, šiřte osvětu i mezi „svými“ protože takové jednání nezodpovědných majitelů psů vrhá špatné světlo na vás všechny.
