Článek
Chápu, že části obyvatel se toto nijak zvlášť netýká, žijí poklidné životy ve svých domech a sousedské sounáležitosti, ale lidí na sídlištích se to týká až příliš. Řeč je o okázalých oslavách Silvestra a Nového roku, které provází rachot ohňostrojů a výbuchy petard už od adventu. Každoročně děsí nejen zvířata, kterých je na sídlištích fakt hodně (nejen psi a kočky, ale i veverky, zajíci, ptáci…) a mají mnohonásobně vyvinutější sluch než my, ale i malé děti, co tomu ještě nerozumí.
Děti těžko přijímají, že je všechno v pořádku, když neslyší nic jiného než rány jak z děla, vidí tisíce světel neznámého původu křižovat oblohu a ulici zahalenou strašidelným dýmem. Ty, které celý večer rány ohňostrojů probouzí, se třesou schoulené v maminčině náruči hodnou dobu, oči plné strachu a slz. Když pak s úlevou konečně zase usnou, za pár chvil je to tu zas.
U holčičky jsem měla štěstí. I dnes, když už je větší, spí mnohem tvrději, než kdy spal mladší chlapeček. On je ale chudák polomrtvý strachy, i když je vzhůru. Některé děti to tak prostě mají. Bylo by fajn, kdybychom si všichni uvědomili, že sídliště jsou plná malých dětí a zvířat, a že spousta z nich se rachejtlí bojí. Opravdu to nejde bez nich? Jasně, že jde. Stačí jen chtít.
Když už nemyslíte na jiné děti, měli byste myslet aspoň na ty svoje, a když už nic, aspoň je nenechávat odpalovat světlice a naučit je držet se v bezpečné vzdálenosti. Stále mám v živé paměti den, kdy jsem ještě chodila na základku a dozvěděla se, že jednoho z mých tehdejších kamarádů zranila petarda. Vybuchla mu v ruce. Utrhla mu tři prsty. Naprosto to mnou otřáslo a získala jsem respekt. Až takový, že to jde mimo mě. Respektive šlo.
Se životem na sídlišti jsem musela ledacos přijmout a změnit. Přesto chci poprosit vás všechny, kdo na nich také žijete, abyste letos otevřeli svá srdce, nebyli bezohlední a lhostejní, a mysleli na malé děti a zvířata. Také jsou součástí vašeho světa. Možná je i denně vídáte u domu a máte je rádi, a ani vás nenapadne, že jim takto způsobujete utrpení.
Prosím, nečekejte na osmou večer, abyste mohli odpálit ohňostroj se svými dětmi, ale udělejte to hned po setmění, kdy malé děti ještě nespí a nebudí je to. Pak, prosím, dodržte klid až do půlnoci, aby se ti malošci nebudili příšerným leknutím a s děsem v duši. O půlnoci už děti spinkají poměrně hlubokým spánkem a většinou je rámus ani nevzbudí. A na dělobuchy, prosím, zapomeňte úplně. I kvůli zvířatům. Vždyť umí udělat jen ránu, nic víc.
Děkuji vám všem z celého srdce. I za to, že toto naučíte své děti a přátele.
Skvělý Silvestr bez rachejtlí a ten nejlepší příští rok nám všem přeji.
