Článek
O tom, jak dokáže tchyně překvapit, ví moc dobře paní Lenka (39 let), které s maminkou svého manžela už další Vánoce trávit rozhodně nechce.
Chtěli jsme tmelit rodinu
Pokud bych měla na úvod shrnout vztah s tchyní, řekla bych to asi tak, že se tolerujeme. S manželem jsme spolu 13 let. Ze začátku se mě snažila zlanařit na svou stranu a chtěla po mně, abych jí na syna donášela – co dělá, s kým se stýká, kolik utrácí peněz… Mazala mi med kolem pusy, ale já řekla ne. Samozřejmě jsem to tenkrát řekla i Radkovi, jejímu synovi a mému partnerovi. Radek se s mámou pohádal, ona mi vyčetla i nos mezi očima a řekla mi, že jsem si k nim navždy zavřela dveře. Čtyři roky jsme se vůbec nestýkali, ani Radek s mámou nemluvil, odmítl rodiče pozvat i na svatbu. Vše se změnilo, až když tchán vážně onemocněl. Vše jsme tak nějak urovnali a snažíme se společně vycházet – nejsou to vřelé vztahy, tchyně má pořád tendenci něco kritizovat, ale je to na nějaké snesitelné hranici. A tak jsme se letos rozhodli pozvat je k nám na Štědrý den, aby nebyli sami – jejich další dva synové bydlí každý na jiné straně republiky a navštívit rodiče jezdí jednou za rok.
Tchyně předčila naše černé scénáře
Na Štědrý den jsme všechno nachystali, nazdobili stromeček, připravili pohoštění… Naše čtyřletá dcera se moc těšila, až přijedou babička s dědou. S Radkem jsme už dopředu byli trochu nervózní, už několik dnů předem jsme si malovali různé černé scénáře a připravovali si reakce na ně. Ale tajně jsme doufali, že na nic z toho nedojde. Tchyně se před pár dny vrátila z třítýdenní dovolené v Karibiku s kamarádkami – i když jsou s tchánem již pěknou řádku let v důchodu, žijí si nad poměry a o korunu rozhodně nouzi nemají. Tak jsme doufali, že bude plná dojmů a dobře naladěná. Bohužel naše zbožné přání se nesplnilo. Už po příjezdu začala všechny komandovat, dceru, která k ní radostně běžela, odstrčila se slovy, že má nový kabát a nechce být špinavá. Když začala malá plakat, pustila se do mě tchyně, že je malá rozmazlená a nechápe, proč se s ní tak crcám. Po příchodu do domu začala kritizovat, proč máme všude tolik světýlek, k čemu tak velký strom a proč tolik jídla. Trochu už se mi takzvaně otevírala kudla v kapse, ale říkala jsem si, že přeci nezkazím Vánoce.
Večeře byla jedinou dobou klidu bez připomínek – byť tchyně kritizovala rozmanitost jídla, snědla toho nejvíc. A taky vypila – ostatně alkohol je jediné, co má opravdu ráda. Když zazvonil zvoneček a šlo se ke stromečku, neobešlo se to bez řečí ohledně zbytečného tyátru, protože malá z toho přece nemá rozum a stejně se brzy dozví pravdu o Ježíškovi. To jsem ale ještě netušila, co nás čeká při rozbalování dárků…
Vše špatně – a dárky obzvlášť
Vše, co dostala naše malá od nás, bylo špatně. Vše, co jsme dali jim, bylo také špatně. Jediné, nad čím tchyni zazářila světýlka v očích, byla kolekce šesti vín. Když přišlo na rozbalování dárků od nich, krve by se ve mně nedořezal. První dárek rozbalil Radek – dostal knížku o lokomotivách, kterou dostal už před více než třiceti lety, bylo v ní totiž již věnování z roku 1991, které do ní tehdy pro něj napsal jeho dědeček. A druhý dárek byly kšandy, které kdysi nosil tchán – nefunkční, a navíc Radek nikdy nic podobného nepoužíval. Já našla pod stromečkem prošlou čokoládu a obálku, ať si něco koupím sama. Když jsem ji otevřela, nevěděla jsem, jestli se smát, nebo brečet – byla v ní stovka… To ale ještě bylo nic proti tomu, co dala tchyně své – podotýkám jediné – vnučce. V jednom velkém byla ukryta peřina po Radkovi, prokousaná od myší a neskutečně smradlavá. V druhém nějaké klučičí oblečení, které možná bylo také po něm, ale to jsme se nedozvěděli – z jednoho kousku totiž vypadla mrtvá myš, a to už na mě byla ta poslední kapka. Ztropila jsem scénu – možná větší, než bylo třeba, ale prostě jsem to neustála. Tchyně s tchánem se uraženě zvedli a odjeli domů a já celý večer probrečela…
Vůbec nechápu, jak se takhle může někdo chovat. Nechceme po nich žádné veledary, ostatně jsme jim i řekli, že nám vůbec nic kupovat nemusejí, ať přinesou jen něco malé. Ale tohle jsem opravdu nečekala. Radek je vyváží po doktorech, vozí jim nákupy, když se mámě nikam nechce, pomáhá jim s opravami na baráku… Tchyně jezdí po dovolených, chodí na soukromé lekce angličtiny, hraje golf… Chudáci opravdu nejsou. Kamarádkám se chlubí, jak má skvělou vnučku, pro cizí by se rozdala, aby se ukázala, jak je skvělá… Tak proč se takhle chová k vlastní rodině? Vůbec nevím, jak se k tomu dál postavit a jakou pozici zaujmout. Samozřejmě tchyně teď čeká, že koupíme ohromnou kytku a přijdeme ji odprošovat, protože jsme jí hrozně ublížili. Ale já vinu necítím…. Nebo bych měla?
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou, paní Lenkou
