Článek
Je to neohleduplné, hulvátské chování. Ale ne to moje, mám na mysli chování těch maminek, které si myslí, že jejich dítě je vstupenkou k předbíhání fronty. Tedy, být to fronta na toaletu, nejsem harpagon, abych mučil malé dítě, které dost možná své tělo ještě neovládá tak jako my dospělí. A nakonec, tu mokrou zkázu bychom možná odnesli my všichni ostatní. Takže tady logicky, děti mají vždy přednost. Ale ono nejde jenom o fronty na toalety.
Jsou to fronty v obchodech u pokladen, u různých vstupů, u stánků s občerstvením. A všude tam se dá potkat jedinečný lidský exemplář, kterým je matka s dítětem. A některé si myslí, že jejich potomek zastává roli jakéhosi VIP lístku, s právem přednostního stupu.
Fronta končí vzadu
Ne, nemohu vás pustit, fronta končí vzadu. Je mi úplně jedno, jestli si za to vysloužím jen opovržlivý pohled, nadávky, nebo vyvolání pocitu viny. Takhle to ve světě prostě funguje. Když je někde hodně lidí, musí se čekat.
Nejde přece jenom o mě. Pokud bych já udělal ten dobrý skutek a matku s dítětem přece jenom pustil před sebe, jak k tomu přijdou všichni ti lidé za mnou? Najednou všichni postoupí ve frontě o jedno místo vzad, aniž by to mohli sami ovlivnit.
Tak to vyřešte jinak
Že má váš potomek hlad a chcete jít dopředu do fronty? Smůla, tak jste mu měla udělat svačinu, kterou by si teď zakousnul. Že chcete jít k pokladně jako první? Zapomeňte, nejste jediná s dítětem, jak k tomu přijdou ti rodičové, kteří slušně čekají a jejichž děti tím odsunete o místo vzad? Že potřebujete rychle zaplatit? Tak jste neměla dělat obrovský nákup a s pár položkami mohla vyrazit na samoobslužné pokladny.
Já jsem matka, kdo je víc?
Nic proti maminkám s dětmi, kdykoliv je příležitost, pomohu jim s kočárkem, v MHD uvolním místo, umožním bezpečné přecházení silnice a desítky dalších věcí. Ale vynucovat si předbíhání jen proto, že má s sebou dítě? Tak to opravdu ne!
