Článek
Nedávno vznikla a zase rychle utichla polemika kolem zadávání domácích úkolů dětem. Že v některých zemích je dokonce zakázali a jiní o tom uvažují. A kdy ty úkoly mají psát? Hned nebo večer nebo třeba v družině?
Když už ten úkol je, tak asi v družině, pokud žák nestihl napsat jej o přestávkách anebo jinde. Sníst oběd, rychle napsat úkoly a vyrazit ven mezi ostatní, kteří už tam jsou. Já osobně nenáviděl takovou ztrátu času, jakou byl otravný domácí úkol.
Dnes jako senior zastávám názor, že naučit má kvalifikovaný pedagog a to ve škole. Nemůže ho nahradit rodič, kutil amatér se znalostmi a metodami předchozí generace. Rodič má jiné povinnosti, ale pokud je nucen suplovat nedokonalou práci jiného, pak je to špatně.
Dospělý člověk má zákonem danou pracovní dobu 8 hodin. Domácími úkoly a případně doučováním nutíme nedospělce k pracovnímu nadvýkonu jednostranně zaměřenému a ušlechtile nazvanému „vzdělávání“.
Příprava na další školní den by se měla omezovat na kontrolu vybavenosti potřebnými pomůckami. Zbytek je na škole a žákovi. Že některý zaostává? Domácí úkol, tj. „přesčasová práce“ ho zatíží a vyčerpá ještě více, ale mezi premianty neposune. Rozvoj osobnosti by měl být kompletní, všestranný a nejen nabiflovaný.
Před mnoha léty jsem šel na třídní schůzku s dotazem, zda skutečně už velmi dlouho žáci nedostali žádný domácí úkol. Maminka přede mnou stojící přesvědčovala učitelku, že děti přetěžuje. Že každý den sedí s dcerou několik hodin nad úkoly. Učitelka se hájila, že ke konci hodiny zadá samostatnou práci z právě probraného učiva, kdo má hotovo, může odejít a ostatním napoví, jak dodělat doma.
Stále se řeší začleňování postižených a těch pomalejších mezi ostatní žáky. Ale nikdo nezmiňuje ty nadprůměrně nadanější a rychlejší? Vezměme raději na vědomí, že nejsme všichni stejní a podpořme to, co přináší uspokojení právě tomu dítěti. Zastávám názor, že Pán Bůh stvořil lidi velké i malé, barevné a všelijak odlišné a všichni jsou mu milí. A kdyby ve své vševědoucnosti považoval za vhodné mít všechny lidi stejné, tak by na Zemi nechal jen klony Adama a Evy.
Závěr je jednoznačný, žádná inkluze, ale podle problémové oblasti specializace. Postiženým se věnovat dle jejich možnosti se specialisty a ty nadprůměrné nebrzdit, ale dopřát jim rychlejší postup.
