Článek
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký čas čekání, život na prášcích a pak přišel den D a hodina H. V čekárně specializovaného pracoviště zubního střediska u Karoliny byli celkem dva pacienti. Po nějaké době vyšla sestra, vzala si dokumentaci a kartu pojišťovny a zmizela za dveřmi.
Pacienti zabrání do svých problémů ukázněně čekají, až pak přichází nějaká VIP a rázně vstupuje do ordinace. Ozývá se přátelský hovor, potom přicházejí a vstupují další osoby v lékařském oděvu a přidávají se k hovoru. Ale než odborná konzultace, je to více smích a veselí a také je slyšet cinkání „nádobí“. V čekárně přibývá netrpělivých pacientů objednaných na čas, který ovšem už dávno minul.
Napětí v čekárně se stupňuje, ale i soucit s těžkým případem, který tam mají, když už se tam sešli všichni lékaři z celého poschodí. V sousedních ordinacích je zamčeno a ticho, asi to bude skutečně velmi závažný případ. Pacienti však dál ukázněně čekají a podivují se, cože je tam je tak veselého, že mluví jeden přes druhého. Většinou však sdílejí představu bolesti s tím trpícím pacientem, který je zřejmě tam uvnitř.
Ovšem ne tak všichni. Našla se sobecká, až 3. v pořadí, netrpělivá, arogantní žena, nedbalá zákazu klepání na dveře a zaklepala. Zvuky zevnitř dočasně zeslábly, čekající pacienti ocenili odvahu nebo možná odsoudili drzost při tak hrubém porušení zákazu. Ale dlouho se nic nedělo, tak odvážně a tentokrát rázně zabušila na dveře.
Nastalo dramatické ticho. Po chvíli vyšla sestra, asi pokárat toho drzého odvážlivce. Pro jistotu se vybavila rouškou přes obličej. Ráno ji neměla, tak čekající pacienti spekulovali, že ke svačině mohla mít asi nějaké aromatické jídlo a z ohleduplnosti k ostatním nechtěla svým dechem obtěžovat okolí.
„Dejte mi zpět moje doklady a hned!“ Takovým požadavkem zaskočila sestru, která už chtěla dát najevo, kdo tu velí. Statečná žena si vzala svoje doklady a překvapivě zbaběle odešla. Proč? Tak odvážná, snad nedostala strach z bolesti nebo že by se jen zalekla „veselého“ lékaře? Nebo pouze nechtěla uznat, že hodinka sem, hodinka tam, to není zas tak moc čekání. Vždyť lékaři jsou také jen lidé, třeba špatně placení, hodně vytížení a systém jim ani nic víc neumožňuje.
Že prý pojišťovna jim více nezaplatí. To mi řekl hodný pán doktor, který mi jeden den před výjezdem do ciziny pomohl v nouzi a nikde ten výkon nevykazoval.
Zdá se mi to nebo systém je soběstačný a ani nepotřebuje více pacientů?
Že prý za „B“ je přesnější.
