Článek
Telefon jako úžasný vynález moderní doby se stal nepostradatelným v mobilní podobě. Už tenkrát s nástupem počítačů starý pán zachytil ducha doby a snaží se, když už ne dohnat a předehnat, tak aspoň neztratit z dohledu vývoj techniky i životního stylu těch později narozených. Ovládnou aspoň uživatelsky práci s počítačem a pohyb na sociálních sítích. Byť takový chytrý telefon je mnohem chytřejší než on sám a faktem je, že dodnes ani netuší, co on ještě umí.
Tak proč to nevyužít? Pamatovat si třeba jen to, co umožňuje kalendář. Nebo, různé karty, průkazky, doklady, bezhotovostní platby atd. Jen u těch dokladů narazil na zklamání. Ono to umí jen občanku a nic víc! Ale když doklady nafotil, tak ony docela dobře fungují. O tom se přesvědčil při kontrole v trolejbuse. Revizor při pohledu na seniora vidí, že už dávno dosáhl věku na bezplatnou přepravu. Ale že bylo málo cestujících, tak požadoval nějaký doklad. Skenerem projel tu fotku průkazky MHD a ono mu to píplo, že je vše v pořádku. Tak další nepotřebný doklad ve fyzické podobě.
Ale stalo se, změna plánu, měl by zavolat ženě. Sáhne na kapsu, a mobil tam není! To se mu ještě nikdy nestalo. Asi zůstal v obchodě při posledním nákupu. Tam ovšem také nebyl. Ochotný prodavač zavolal ještě do knihovny, kde by mohl být, ale ani tam nebyl. Navrhuje zavolat na ten ztracený. Bingo! Po třetím zazvonění se ozývá ženský hlas a představuje se jménem.
Ani není třeba nic vysvětlovat. V obalu telefonu jsou vizitky se jménem, adresou a kontakty. Stačilo se jen představit a ona už věděla, že mluví s majitelem. Domlouváme místo a čas setkání.
Ona je řidičkou trolejbusu a na konečné bude mít dlouhou pauzu. Jenom je třeba se tam nějak dopravit. Cesta je daleká, dlouhá, bez jakéhokoliv dokladu a on jede jako černý pasažér. Kdyby nějaká kontrola, pokutě by neušel i přes vysvětlení proč. Až po doložení dokladu by mohl zaplatil tu nižší sazbu.
Cestou přemýšlí, jak mohl ten telefon ztratit. Vysvětlení se nabízí takové. Byl v boční kapse a při posunu na kraj sedadla se zachytil o opěrku a dalším posunem byl z kapsy vytlačen. Byla to předposlední zastávka a ve vozidle už bylo prázdno. Tak zůstal ležet na sedadle, řidička si ho povšimla a zajistila jej.
Přijel nějaký trolejbus, ovšem za volantem je muž. Ale ujišťuje, že kolegyně jede za ním a že jedou dnes podle tzv. Zvláštního jízdního řádu a že i on už dojel se zpožděním. Tak čekat a čekat a pak už najednou je tady. Nešťastník radostně vybíhá vstříc v ústrety, ale že klídek, napřed protokol, pak podpisy až pak upřímné poděkování. Jedno by nestačilo, ale pokud to nálezkyně náhodou přečte, tak bude vědět, že míra vděčnosti je obrovská.
