Článek
Děti nosí domů špatné známky, nerozumí učivu, hrozí jim špatné známky na vysvědčení. Podle rodičů je často na vině škola. Úlohy, které žákům dává jsou zbytečně složité a zatěžují je. Učivo je vykládáno nesystematicky a nutí děti ke zbytečnému memorování. Látka se dostatečně neopakuje, aby ji pochopil každý, a učitelé hodnotí příliš přísně. To je názor, se kterým se ve svém okolí setkávám čím dál častěji. Za neúspěch dítěte může jeho škola.
Ani na okamžik řada rodičů nedokáže připustit, že na vině není škola. A to ani v momentě, když se dozví, že ostatní žáci prospívají dobře. V takovém případě dochází až k extrémním osočením ze strany rodičů, kdy obviňují učitele, že si na jejich dítě zasedl. Kdyby si jen na chvíli vzali do ruky sešit nebo učebnici českého jazyka nebo matematiky svého dítěte, viděli by, že se probírané učivo od toho, které jsme se učili my, prakticky neliší. A pokud jejich dítě nechápe ani základy toho, na co ho má základní škola připravit, chyba bude asi jinde.
Jako by ale varianta, že za neúspěchem dítěte stojí fakt, že na to dítě prostě nemá, neexistovala. To si rodiče odmítají připustit. Bylo by to jako selhání jich samých. Zároveň odmítají uvěřit tomu, že to jejich dítě, které od útlého věku považovali za výjimečné a nadané, vlastně žádný talent nemá. Cesta k uvědomění bývá někdy často velmi dlouhá a komplikovaná. Dítě se ale nedokáže posunout dál, dokud si to rodiče neuvědomí a nepřestanou ho utvrzovat v jeho vlastní výjimečnosti.
Dnešní doba je hektičtější, než byly dřívější doby. To je možná pravda. Stejně to ale nebrání tomu, aby si rodiče se svým dítětem k učení sedli a s nepochopenou látkou mu pomohli. Zejména látku základní školy by měl zvládnout každý rodič. Jenže to rodiče už dnes moc často nedělají. Nemají na to čas, nebo se jim prostě ten čas nechce trávit učením se svým dítětem. Na řadu tak přicházejí placení doučovatelé v tom lepším případě, v horším hledání probíraného tématu na internetových platformách, zejména pak na YouTube.
Nadané děti, které ve škole třeba jen chyběly, si tam mohou poznatky osvojit poměrně jednoduše. U těch méně nadaných je to ale problém. Pro učení potřebují interakci. Z videa, kde jim někdo vysvětluje, co mají dělat, a bez zpětné kontroly od vyučujícího či rodiče zkrátka nic nepochopí.
A to je problém doby. Česká populace mladých žáků a studentů hloupne. Není to problém jen České republiky, ale i celé Evropy a světa. Průměrné výsledky žáků skrze jednotlivé státy klesají. Žáci se přestávají umět učit, až přehnaně spoléhají na to, že jsou stále online a že si vše potřebné zjistí ve svém počítači, notebooku, tabletu či telefonu. Často pak ale neznají ani úplné základy, bez kterých jim informace získané z online světa k ničemu nejsou.
Je potřeba tento trend zastavit. Úroveň mladých se nesmí dále propadat, protože právě oni jsou budoucností nás všech. A právě oni by měli dostat kvalitní vzdělání, které je připraví na jejich budoucí život. Nehledejme ale vinu pouze v učitelích. Hledejme ji hlavně u sebe a u našich dětí.
Zpracováno na základě:
Když se rodiče zlobí na školu: jaké to má obvykle důvody - EDUzín - Magazín o vzdělávání (eduzin.cz)
a na základě vlastního názoru a osobní zkušenosti
