Článek
…Symbolickým poutním místem kde kdysi bývalo prehistorické hradiště v lesnatém masivu přírodního parku Džbán s památkami na dávné Kelty a jejich kamenné řady a balvany, dříve pro vlastenecké slavnosti, teď pro zájemce o fantasy srazy, historii, či šerm je hrad Pravda u Domoušic…
Ve vsi Líčkov, jihovýchodně od Žatce, stojí původně gotický hrádek ze 14. století (zachována válcová věž) přestavěný na zámek v pozdní renesanci. Upraven po roce 1765 v barokním a rokokovém slohu do dnešní. Píše o něm ve známé Kronice české už Václav Hájek z Libočan. Prošel řadou peripetií, měl řadu majitelů. Patřil i akademickému malíři Oskaru Brázdovi a jeho druhé ženě Marii byl v restituci vrácen. Současnou majitelkou je tak paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo malíře Brázdy a zámek Líčkov. Ten má historické interiéry s malířskou výzdobou a galerií malíře Brázdy i kapli sv. Anny. Je to čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří s válcovou věží s cimbuřím. Malíř Oskar Brázda, který vstoupil na Akademii výtvarných umění ve Vídni a poté studoval i v Itálii a s nezměrnou, pro něj příznačnou pílí, tvořil. Nevšední pozornost vyvolala reprezentativní výstava O. Brázdy v pražském obecním domě.
První manželka mu odešla se syny do Švédska a po roce 1948 byl veškerý jeho majetek znárodněn. Ale bylo mu dovoleno na „svém“ zámku žít. A zároveň měl zde svého „dobrého anděla“ – svou druhou manželku, původem ze zdejší vsi, která byla poválečná léta nejen jeho půvabnou modelkou, výtečnou hospodyní, hostitelkou početných přátel a žáků, a nakonec i výbornou manželkou. A tak díky své choti mohl O. Brázda zde vytvořit mimořádně obdivuhodný cyklus „Vesmír a lidstvo.“ Po listopadové revoluci v roce 1989 byl paní Brázdové zámek Líčkov vrácen. Zřídila zde, blížíce se devadesátce věku, pozoruhodnou galerii Oskara Brázdy s krédem: „Líčkov musí zůstat Brázdův!“
Podívejme se ale ve středním Poohří i jinam. Na vyvýšeném ostrohu meandru řeky Ohře leží rokokový zámek Stekník s terasovitými zahradami italského stylu. Jsou přístupné. Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. To jsou ti, z nichž nejvýznamnější Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic zachránil Vídeň před armádou Turků. Kaplířové drželi Stekník až do začátku 30leté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. Zámek obklopený italskou terasovitou zahradou, patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele. Veřejnosti jsou zpřístupněny nově restaurované prostory: zámecké kaple a chodby prvního patra. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku, kde je výstavní prostor, a samozřejmě zámecká terasovitá zahrada. Vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, která je od roku 2023 pod ochranou UNESCO. Památka prochází postupnou obnovou od roku 1997. Veřejnosti jsou zpřístupněny zrestaurované prostory návštěvnického okruhu prezentujícího zámek za posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre. Jeho součástí je sala terrena, chodba, hlavní sál s původní pozdně barokní výmalbou, zobrazující antický chrám s alegoriemi čtyř živlů, pánský pokoj, rohový pokoj, jídelna, kuchyně a zámecká kaple. Návštěvníkům je zpřístupněno samostatným okruhem také dosud nezrestaourované jižní křídlo zámku, a to formou rozšířeného hlavního okruhu. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku, výstavami věnovanými chmelové tématice s názvem Jak se češe do věrtele a Žatec a krajina žateckého chmele na cestě do UNESCO, v rámci této trasy je možné navštívit i zámecké sklepení. Posledním okruhem je zámecká terasovitá zahrada, která pochází z druhé poloviny 18. století.
A ještě jedna zajímavost této oblasti. Na místě prehistorického hradiště vznikl u Domoušic nad obcí Pnětluky v lesnatém masivu Džbánu hrad Pravda. Nachází se na opukovém kopci ve výšce necelých 500 metrů. Jeho založení spadá do první poloviny 14. století a je spojováno s osobou Alberta z Kolovrat. Poslední majitelé hrad opustili někdy před polovinou 16. století. Je z něj krásný pohled na náhorní plošinu Rovina, na níž jsou známé kounovské Kamenné řady, představující otazník naší archeologie, dále pak na Výrov a část Českého středohoří. Dnes volně přístupná zřícenina hradu je už od předminulého století určitým symbolem a poutním místem. Dříve pro vlastenecké slavnosti, z nichž nejznámější se stal tábor lidu v období státoprávních bojů, uspořádaný na Pravdě 12. července 1868, jehož se zúčastnilo asi deset tisíc lidí. Okolí Pravdy se stávalo v nebezpečných dobách útočištěm lidu, který sem utíkal zejména z okolní otevřené krajiny. Naposledy se sem stěhovali lidé i úřady v rakousko-pruské válce r. 1866. Dnes pro lidi se zájmem o přespávání pod širým nebem, trampské srazy, historii, šerm, či fantasy srazy, se stává kultovní zříceninou.
