Článek
…Asi nejsvažitější ZOO u nás má dolní vchod na úrovni řeky Labe a od horního vchodu jsou krásné výhledy do labského údolí i na okolní kopce, zahrada s chovatelskými úspěchy např. orangutana bornejského, když jen v roce 2011 se tu narodilo 411 mláďat…
V příjemném prostředí na svahu Mariánské hory se rozkládá Zoologická zahrada v Ústí nad Labem. Má dva vstupy, ten hlavní je dole zhruba na úrovni řeky Labe, ten druhý vysoko nad labským údolím na zastávce MHD (na znamení) v zatáčce serpentiny spojující čtvrť Dobětice (nahoře) s Krásným Březnem (dole). Je to pravděpodobně nejsvažitější ZOO v republice, od dubna do října jí projíždí takový ten turistický silniční vláček. Jsou zde hlavně tropické a exotické druhy zvířat, samozřejmě i žirafy a dříve i sloni. A sloni, ti byli se svými ošetřovateli zvyklí každodenně se procházet po cestách zahrady a někdy je možno bylo spatřit i mimo areál při silnici-ulici vedoucí do čtvrti Dobětice. Pýchou chovatelů byli orangutani, už zde dokázali odchovat čtyři mláďata orangutana bornejského. Zahrada je velmi pyšná na své chovatelské úspěchy, třeba i vzácného levharta mandžuského. Např. v roce 2011 se tu narodilo 411 mláďat různých druhů zvířat.
Předchůdcem ústecké ZOO byla ptačí rezervace, kterou od začátku 20. století budoval ústecký podnikatel a milovník přírody Heinrich Lumpe, v celé Evropě známý ornitolog. Byl to významný ústecký podnikatel a obchodník s kovovým zbožím. Na počátku 20. století odkoupil od obce Ústí nad Labem na místě bývalé cihelny na svahu Mariánské skály pozemky, o nichž věděl, že jsou místem častého výskytu drobného ptactva, a založil zde soukromou ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Jeho záměrem bylo poskytnout ptactvu žijícímu na území města klid k hnízdění a zabezpečení krmiva na zimu a ostatnímu ptactvu nabídnout místo k odpočinku s dostatkem potravy při jarních a podzimních tazích. K výstavbě bylo použito velké množství těžkých velkých kamenů a z Duryňska bylo dovezeno 20 vagonů tufu, jako materiál pro ptačí hnízda a jezírka. Byly zhotoveny desítky ptačích budek a vysázeny stovky stromů a keřů, vybudován systém kaskád a vodopádů, malebné jezírko s vodotryskem. Dnes zde mohou návštěvníci spatřit kolem 1300 zvířat z více než 240-ti druhů. Mnoho z nich je vzácných. Ústecká ZOO se podílí i na celosvětové záchraně vzácných a ohrožených druhů zvířat. V rámci mnoha mezinárodních záchranářských programů se jí podařilo rozmnožit řadu druhů vzácných zvířat např. orangutana bornejského, levharta mandžuského či nosorožce tuponosého. V ZOO je i pavilon šelem, exotárium, velké výběhy pro nosorožce, žirafy, zebry a antilopy. Pro děti pak makety zvířat, kontaktní místo s druhy domácích zvířat „Dětský svět“ a „Dětská ZOO“ a „Naučná stezka dinosaurů.“ Koná se zde i řada předváděcích akcí - krmení zvířat, procházky slonů a jejich cvičení, ukázky dravců, apod. A nakonec ne dvě zrovna veselé zprávy.
Co ale mnohé návštěvníky netěší - to je konec slonů v ústecké ZOO. V létě roku 2022 ze zoo v Ústí odcestovala slonice Delhi do Francie. V novém domově měla na slonici Delhi čekat čtyřiapadesátiletá slonice Gandhi. Je to v Elephant Haven - European Elephant Sanctuary v jihozápadní Francii (dále EHEES). Toto chovatelské zařízení se specializuje na chov sloních samic, které z objektivních zdravotních, genetických či sociálních důvodů nemohou být zařazeny do reprodukce a chovu v rámci evropského ex-situ programu. EHEES disponuje rozlehlými pastvinami o rozloze 28 hektarů, což je srovnatelné s celkovou rozlohou Zoo Ústí nad Labem. Žádné jiné evropské chovné zařízení aktuálně nenabízí takový prostorový komfort a flexibilitu. Do ústecké zoo byla Delhi v červnu roku 1987 dovezena jako druhé mládě samice slona indického z Vietnamu. Měřila 140 cm. Jelikož jde o zvíře odchycené z přírody, byl věk odhadován na tři a půl až čtyři roky. Přeprava proběhla lodí za asistence ošetřovatele. Pavilon slonů s přilehlými výběhy má podle dřívějšího vyjádření vedení zoo patřit orangutanům bornejským a dalším ohroženým druhům asijské fauny. Jiskrou naděje pro návštěvníky ústecké zoo je, že se současní představitelé zahrady myšlenkou návratu slonů do zahrady zabývají. „Jejich návrat do Zoo Ústí nad Labem je však v blízké či vzdálenější budoucnosti vázán na rozšíření areálu na rozlehlé louky Mariánského vrchu a vybudování pavilonu, který bude vyhovovat jejich nárokům. Projekt ,Sloních plání´ bude zahrnut do nově aktualizovaného generelu zoo,“ píše se v tiskové zprávě.
Ústecká zoo musela ale dát utratit orangutana Ferdu. Byl nejstarším samcem orangutana v Evropě a druhým nejstarším na světě. Zoologická zahrada to uvedla na svém webu. Ferda měl nemocné srdce, artrózu páteře a trpěl dušností. Jeho problémy se v posledním týdnu zhoršily, udržování při životě vysokými dávkami léků by bylo podle odborníků zbytečným utrpením. Zoologická zahrada tak dočasně ukončila chov orangutanů, předchozí zvířata odešla do jiných zahrad. Ferda se narodil v roce 1969 v německé zoo ve Frankfurtu nad Mohanem a byl křížencem orangutana bornejského a sumaterského. Ve třech letech se přestěhoval do pražské zoo. Jako kříženec nemohl být zařazen do chovu, proto mu nikdy nebyla přidělena samice. Poté, co v roce 2002 zasáhly pražskou zoo ničivé povodně, se Ferda přestěhoval do Ústí nad Labem. Orangutan měl nemocné srdce, těžkou artrózu páteře a s tím spojenou poruchu chůze a koordinace pohybu. Trpěl také dušností. V poslední době se u něj podle zoo projevovaly také obtíže a poruchy chování typické pro seniory. Měl třes končetin, kognitivní poruchy, byl náladový. Dlouhodobě mu byly podávány podpůrné léky a analgetika, dostával přírodní geriatrika zpomalující starobní poruchy chování. Medikace přestala stačit, a tak zahrada po konzultaci s veterinární lékařkou, zoology a chovateli rozhodla, že další udržování při životě vysokými dávkami léků by nebylo humánní a vystavovalo by zvíře zbytečnému utrpení. Někdy nastane čas a nezbyde nic jiného než se zhostit zodpovědného přístupu chovatelské instituce – zajištění welfare zvířete po celou dobu jeho života, a to včetně jeho důstojného odchodu. Orangutani bornejští byli mezi návštěvníky zoo velmi oblíbení. Zahrada chce jejich chov do Ústí vrátit. Nový pavilon pro orangutany by měl v budoucnu vzniknout přebudováním pavilonu Asijský prales.
A něco lepšího nakonec: U pavilonu žiraf v zoo v Ústí nad Labem vyroste vyhlídka, díky níž se návštěvníci dostanou téměř na dosah těmto zvířatům. Vznikne v dolní části výběhu a bude se jmenovat Samburu podle národního parku i etnika pastevců v severní Keni, kde v Ústí je cílem zde vybudovat příjemné odpočinkové místo s občerstvením, samozřejmě v africkém stylu. Zároveň se vytvoří místo, kde budou probíhat pravidelná komentovaná setkání a krmení žiraf. Tak se návštěvník bude moci dostat k těmto charismatickým savcům téměř na dosah ruky. Maximální důraz bude kladen na estetickou hodnotu projektu a využití přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. V písčitých výbězích lidé také uvidí nové druhy zvířat – plemeno skotu watusi či pštrosy a vodušky jelenovité, které ústecká zahrada v minulosti úspěšně chovala, ale před 20 lety jejich chov ukončila.
