Článek
…Nádherný kaňon řeky Labe mezi Děčínem a Hřenskem, Národní přírodní rezervace Kaňon Labe, pískovcové skály, lesní porosty, přírodní stanoviště, druhy rostlin a živočichů, zářez do Děčínské vrchoviny, geomorfologicky ojedinělý útvar, zajímavá je jeho historie, kriticky ohrožené rostliny i živočichové, omezená činnost horolezců…
V červnu roku 2010 bylo území na pravém břehu řeky Labe mezi Děčínem a Hřenskem vyhlášeno Národní přírodní rezervací Kaňon Labe. Předmětem ochrany jsou lesní porosty, pískovcové skály a přírodní stanoviště a druhy rostlin a živočichů. Údolí Labe v závěrečné části toku řeky na našem území je destinace mimořádného významu a patří mezi evropské rarity. Představuje hluboký zářez do pískovců Děčínské vrchoviny a svou hloubkou, dosahující místy až 300 metrů v pískovcové tabuli, přesahuje všechna ostatní údolí v České republice. Geomorfologicky ojedinělý útvar pravého svahu kaňonu Labe tvořeného formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních stěn, věží a složitě členěných hřbetů, suťových polí, soutěsek a jeskyní. Tok řeky Labe, kterými projíždějí výletní lodě, je lemován pískovcovými skalami, na něž je nejpěknější pohled z vyhlídek na skalách. Na levém břehu Labe se dají rozpoznat skalní útvary nesoucí název Strážce Prostředního Žlebu, Hřebenová jehla, Jeptiška, Labská panna, Strážce mýtiny, Dolnožlebská jehla a Protěžová věž. Na pravém břehu je Růžový hřeben a turisticky vyhledávané místo Růžová vyhlídka, Rudolfův kámen, Hradní věž, Růžová palice a jiné další.
Jaká je historie této oblasti? Ve 13. století patřil kaňon k území „Hvozdu“, což byla rozsáhlá lesní společenstva na hranicích českých zemí v šířce desítek kilometrů, tzv. Královský hvozd. Ten měl primárně obranný charakter. Těžba dřeva probíhala postupně od okrajových pozemků až po lesy ve vyšších polohách. Důležité bylo plavení dřeva po Labi (zmínka o tom je už z r. 1057) a jeho přítocích (Suchá Kamenice až do 19. století). Dřevo se vyváželo do Německa. Císařský patent vedl k omezení těžby v polovině 17. století, kdy se projevila rozsáhlá devastace některých oblastí a bylo třeba jí zamezit. Ve druhé polovině 18. století se začalo s umělým zalesňováním, neboť při budování železnice se dřeva poměrně dost spotřebovalo. Zlepšení poměrů přinesl masivní dovoz uhlí a těžba dřeva tak výrazně klesla. A zase - co příroda oblasti dnes? Odborný průzkum zde prokázal navíc výskyt řady druhů organizmů, které byly pokládány u nás již za vyhynulé. Údolí je v těchto místech rovněž významnou migrační cestou - k nám jím vstupuje řada druhů živočichů a rostlin a naopak opačným směrem se organizmy z české kotliny šíří na sever. Jediná přímá spojnice mezi Severoněmeckou nížinou a Českou kotlinou je tak biokoridorem prvního řádu srovnatelná např. se soutěskou Železná vrata na Dunaji. Kaňon Labe sehrál velmi důležitou, někdy i problematickou roli, ve vzájemných vztazích s naším nejvlivnějším sousedem Německem. Archeologické nálezy ukazují, že oblast nebyla jen neprostupným hvozdem, ale „dálnicí pravěkých a historických kultur“. Problémy přineslo vyhlášení Národní přírodní rezervace horolezcům, ale v roce 2010 bylo s určitým omezením přijato povolení pro horolezeckou činnost. Vyhlídkové plavby a pravidelnou dopravu, školní výlety, soukromé akce či svatby zajišťuje na dolním toku Labe mezi Děčínem a Hřenskem Labská plavební společnost s.r.o.
Kaňon Labe představuje stanoviště pro řadu ohrožených, chráněných a vzácných druhů. Někteří ze živočichů jsou zařazeni i do Červené knihy ohrožených druhů. Ze savců zde žije např. plch velký, plch zahradní, celá řada netopýrů, z obojživelníků a plazů čolci a mloci. Na štěrkopískových náplavech řeky se dosud vyskytuje drobnokvět pobřežní (poslední naleziště v ČR, kriticky ohrožený druh). V kaňonu hnízdí mj. sokol stěhovavý, výr velký, moudivláček lužní a pisík obecný. Jak dopadnou snahy o zachování ojedinělé přírody versus plánovaná výstavba vodního stupně v Prostředním Žlebu, to se teprve uvidí.
Kaňon Labe je z turistického hlediska zatím méně navštěvovaným územím. Nejstarší vyhlídkou je uměle vytvořená skalní terasa Belvedér u Labské stráně. Přirozené vyhlídkové místo na kaňon, Labe, horolezce a mnohé další se nachází přímo na hranici rezervace. Tradiční záležitostí je zde horolezectví, existuje tu 1760 cest a jde o nejzatíženější oblast v rámci Labských pískovců. Na malém úseku z důvodů hrozby padání skal byl dán zákaz horolezectví od roku 1994, pak v roce 2010 spolu s vyhlášením národní přírodní rezervace začal platit celoplošný zákaz, ale po krátké době byla území povolena výjimka. Takže horolezecká činnost ano, ale s určitými omezeními, jako je zákaz používání magnesia, vklíněnců k jištění, popisování skal či rušení hnízdících ptáků.
