Článek
Vybrané části ze života
Již v mládí Gabriela Soukalová zjistila, že být sama sebou je zajímavější a pro ni daleko přirozenější.
Gabriela Soukalová měla jako ostatně hodně lidí problémy s autoritami. Ať už s rodiči, kteří ji vychovávali velice přísně, tak i s učiteli na základní škole. První prostředí, kde se cítila přirozeně, byla střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou.
Od mládí ji do sportu museli nutit. Místo toho na klavír nebo na zobcovou flétnu byla schopná hrát skladby bez not, jenom na základě poslechu. Rok chodila na lekce sólového zpěvu a uměním se chtěla živit. V tu dobu také natočila až nečekaně úspěšný videoklip písně Simona & Garfunkela „Scarborough Fiar“.
K biatlonu se dostala díky vlivu rodiny, její matka byla bývalá olympijská medailistka později trenérka běhu na lyžích a její otec biatlonový trenér. Od raného dětství ji nutili sportovat, a když nechtěla, byl výprask. S biatlonem začala v 15 letech. Během studia na střední škole ale sport zcela opustila. Vrátila se k němu až když přibrala 8 kg, do ničeho se nevešla, a když se na sebe podívala do zrcadla, tak raději odvrátila zrak.
Pak došlo k něčemu co ani nečekala. vyhrála jako členka štafety juniorské biatlonové mistrovství světa v Kanadě. Od té doby pro ni byl biatlon na prvním místě.
Biatlon a zpěv
Možná, že i díky jistému bohémskému přístupu byla její biatlonová kariéra závratná, ale přesto vždy když měla příležitost k veřejnému vystupování, tak ji využila. Určitě si hodně z vás vzpomene na Nové město na Moravě, kde divákům zazpívala píseň skupiny No Dubt „Don‘t Speak“. Při neoficiálních setkáních biatlonistů zpívala vždy, když k tomu byla příležitost. Dokonce na slavnostním vyhlášení v roce 2015 zpívala píseň, kterou pro ni složili Michal Horáček a Michal Pelant.
Po biatlonové kariéře
Ze zdravotních důvodů se rozhodla ukončit biatlonovou kariéru poměrně brzy v roce 2018. Možná některé napadlo, že tu dobu mohla rozvinou svůj pěvecký talent a věnovat se dráze profesionální zpěvačky. Nestalo se. Vydala autobiografii „Jiná“ a nastoupila jako „mluvící hlava“ do televize Prima, kde neuspěla. Letos to ještě zkoušela jako spolukomentátorka biatlonových závodů a také ne úplně úspěšně. Na obrazovce se již neobjevuje.
Co dál
Nyní běží v kinech dokument o jejím životě. Ve stejnou dobu také nazpívala se Štěpánem Margitou píseň „Teď budu mluvit já“. Navázala tímto na svoji minulost zpěvačky. Ano. A bude v ní pokračovat. Doufejme. V současné době totiž chybí po Lucii Bílé výrazná pěvecká osobnost. Hodně lidí asi napadne, vždyť máme Ewu Farnou, Moniku Absolonovou, Anetu Langerovou a mnoho dalších skvělých zpěvaček. To je pravda, ale tak výrazná jako Lucie Bílá není žádná. Na vrchol se dostaly tak, že je někde objevil některý z producentů a ten je dostal tam kde jsou. To je naprosto v pořádku, ale na to, aby se staly osobnostmi jim chybí příběh, ten nemají, protože realizovaly myšlenky někoho jiného.
Gabriela Soukalová příběh má, má i hlasové vybavení, jenom teď potřebovala najít odvahu na to absolvovat podobnou cestu jako byla ta, které ji dostala na biatlonový vrchol.
Nebylo by to nic jednoduchého, Lucii Bílé to trvalo 7 let, ale má šanci ještě jednou obohatit veřejný prostor něčím výjimečným. Uvidíme, jestli toho využije nebo jestli se její další život bude ubírat jiným směrem.
Zdroj: Idnes, Youtube, kniha „Gabriela Koukalová – Jiná“