Článek
Vždycky se říkalo, že z „teplého místečka na úřadě“ se odchází až do důchodu. Znám mnoho lidí, kteří opakovaně usilovali o post ve veřejné správě, a i já sám jsem jednou neodolal a do výběrového řízení se přihlásil.
Úřednická práce je mnohdy znevažována, či doslova zesměšňována. Kde, kdo se chlubí, jak si na úřadě „zchladil žáhu“ a jak tomu protivnému úředníkovi dal co proto. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, že v těch kancelářích většinou sedí opravdoví odborníci na svou problematiku a berou za to doslova směšný plat?
Ano, jasně, proč tedy nejdou jinam? Že by to bylo tím, že se nenadřou? Ne, s tím si také dovolím nesouhlasit. Většina lidí, co znám a pracují na úřadech se ve své pracovní době opravdu nenudí. Spíš naopak. Jak má stát snahu centralizovat a sjednocovat různé agendy, tak práce neustále přibývá. Tak proč tedy nejdou podnikat nebo aspoň pracovat do soukromého sektoru? Jediný důvod, který v tom vidím já je jistota. Jistota práce a pravidelné výplaty. No a u některých také skutečná láska ke svému oboru.
Platy ve veřejné správě se řídí platovými tabulkami. Což je takový docela zajímavý paskvil. Protože zatímco platy politiků, byť také zaměstnanců státu, jsou každoročně zvyšovány a připočítávají se k nim různé náhrady a doplatky, plat obyčejného úředníka je opravdu ten tabulkový.
Když bychom se na to podívali blíže, stačí otevřít některé z výběrových řízení. Referent/ka s vysokoškolským vzděláním zařazená do 11. platové třídy má platové rozmezí dle započitatelné praxe 25-37 tisíc hrubého. Vedoucí oddělení ve 12. platové třídě se pohybuje v rozmezí 28-40 tisíc hrubého. K tomu po zkušební době pár korun na osobním a nějaký ten příspěvek na stravu. O odměnách si běžní smrtelníci mohou většinou nechat jen zdát.
Podtrženo sečteno, když jsem na konci tříkolového výběrového řízení uslyšel z úst vedoucího pracovníka, že budu mít měsíčně v průměru 31 tisíc hrubého a zodpovědnost za všechen majetek města, a to movitého i nemovitého, odešel jsem středem a už se nevrátil.
Je smutné, že práce úředníků je tolik podhodnocena. A do očí bijící, že v kancelářích po celé veřejné správě vyjma politiky a ústředních správních orgánů, sedí ženy. Ano, protože přes všechnu emancipaci stále ještě platí, že ve většině rodin je živitelem muž a ten si to nemůže dovolit.
Nicméně s přibývající agendou a stagnujícími platovými tabulkami už na těch úřadech za chvíli stejně nikdo pracovat nebude. A to je opravdu škoda, protože jen já znám ve veřejné správě několik špičkových odborníků, kteří svou práci mají opravdu rádi.