Článek
Bezpečnostní sbory
Zde jsem se setkal s jednoznačným tykáním. Nadřízený podřízenému, podřízený nadřízenému, příslušník příslušníkovi napříč sbory. K tykání jsou vedeni nováčci již v přípravném kurzu svými instruktory.
Tato jakási familiárnost odráží historicky danou skutečnost „jsme na jedné lodi a pomáháme si“, neboť se tito lidé nezřídka dostávají do nebezpečných situací, se kterými by si sami sotva poradili a spoléhat se na druhé je samozřejmostí.
Zpočátku jsem měl poměrně velký problém si na automatické tykání se všemi zvyknout. Zejména pak při jednání s nadřízeným jsem velmi často sklouznul k vykání. V těchto kolektivech to ale není považováno ani tak za projev slušnosti, jako spíš odlišnosti či nepatřičnosti. Vykání jsem zde zažil v případech, kdy chtěl dát člověk najevo svou absolutní neúctu a nedůvěru k oslovenému.
Zejména pak pamatuji případ, kdy nadřízený vytkl podřízenému jeho chybu a on uprostřed porady přede všemi rozzuřeně vykřikl: „A ode dneška si vykáme!“ A jak řekl, tak se také stalo.
Soukromý sektor
Převaha společensky uznaných konvencí ve smyslu vykání mezi nadřízenými a podřízenými, nováčky s již déle zaměstnanými, mladší se staršími je v soukromém sektoru zavedena ve většině firem. Jen v mála případech jsem se setkal s něčím jiným.
Velké rozdíly pak bývají podle velikosti pracovních kolektivů. Lépe se samozřejmě zavádí tykání tam, kde se všichni dobře znají a denně se potkávají, než ve společnosti, kde se kolegové potkají jednou ročně na školení.
Tykat, či vykat
Nedávno mi jedna známá, která pracuje ve vedoucí pozici poměrně malého kolektivu říkala: „Víš, já už hodně dlouho zvažuji, než v práci nabídnu někomu tykání. Ono to pak u některých svádí k určité přidrzlosti.“
Tykání v práci je fajn, pokud se jedná o pozice na stejné úrovni. Navozuje to atmosféru důvěry a sounáležitosti kolektivu. Přeci jen s kolegy mnohdy trávíme víc času než s rodinou.
Na různé úrovni řízení bych byl již opatrnější. Tykání s podřízenými může mít své výhody, ale také velké zápory. Může vést k pocitu rovnosti pozic a následného familiárního chování, které nemusí být zrovna vždy žádoucí. Také je pak těžší udržet si respekt a jakýsi odstup z hlediska požadavků daných pozic.
Pokud vám není tykání příjemné, neváhejte nabídku odmítnout. Každý má právo si formu komunikace zvolit dle svého uvážení, nejsme v Americe, kde byste tento výběr neměli.
