Článek
Několik let jsem pracoval v Německu, k tomu jsem občas jezdil za hranice nakupovat, nebo na návštěvu k přátelům. Do Německa jsem tedy jezdil prakticky na denní bázi. Téměř vždy stojí několik desítek metrů od hranic s Českou republikou někde na odpočívadle zaparkované auto německé značky. Zpravidla v něm sedí dva policisté a vyhlížejí podezřelá projíždějící vozidla. Občas za někým vyjedou, spustí maják a provedou kontrolu. Podobných kontrol jsem se musel podrobit nespočet, ne vždy však probíhala tak hladce a rychle jako ty prováděné českými policisty. Jste cizinec a jedete do Německa, takže potencionální hrozba. Policistu nezajímá, že pospícháte do práce, nebo že na vás někdo čeká. Pokud se jim zdáte jen malinko podezřelí, musíte počítat s velice důkladnou prohlídkou, a to ne jen vašeho auta.
Do naha a předklonit
Mám kamaráda, který žije a pracuje v Německu. S kontrolami německou policií má rozsáhlé zkušenosti. Nutno na úvod podotknout, že byste ho na první pohled nezařadili mezi ty nejslušnější, a to hlavně díky jeho agresivně vyhlížejícím tetováním. Nicméně téměř vždy, když jede přes hranice vlakem, nebo svým autem, je zastaven a kontrolován německou policií. Vyprávěl mi nejednu příhodu, kdy byl odvlečen na stanici a usazen do prázdné místnosti čekajíc, co se bude dít. Při jednom takovém zásahu byl donucen vysvléci se donaha a odevzdat veškeré své oblečení k prozkoumání. Za několik okamžiků do místnosti, kde se právě nacházel, vešel dosud neznámý policista s gumovými rukavicemi a zavelel německy: „Předkloňte se“. Okamžitě věděl, co za nepříjemný zážitek ho čeká. Nevyžádané vyšetření prostaty sice netrvala dlouho, ale negativní dopad na jeho psychiku zanechalo značný a dlouhodobý. Po prohlídce těla, duše a veškerých osobních věcí byl propuštěn. Nikoliv však na místo, odkud byl odvlečený na stanici, ale pouze před její vchod. Nikoho z policistů nezajímalo, že nepřijel autem, že vlakové nádraží je kilometry daleko a že se nemá jak dostat na trasu, ze které ho policie odvedla.
Co Čech, to pašerák
Je pravdou, že za poslední roky jsem kontrolu německými policisty nezažil, ale pamatuji si jednu rozsáhlejší akci nedaleko hranic, kdy jsme byli při cestě do supermarketu navedeni policejním vozem do střeženého areálu, kde bylo několik dalších aut a spousty policistů z různých oddílů. Všichni jsme museli vystoupit z auta, byly nám provedeny stěry z rukou a zatímco naše auto kompletně skenovaly uniformovaní kolegové s detektory a další dva strážníci přehrabovali interiér vozu, stála proti nám psycholožka a pozorovala každý náš nádech. Jakýkoliv pohyb byl pak zaznamenán do jejího bločku. Přestože jsme se ničím neprovinili, byli jsme nervozní, jako bychom měli v kufru deset kilo marihuany. Celá kontrola zabrala asi tak hodinu, než jsme byli propuštěni a mohli pokračovat v cestě za nákupy.
Další podobné šacování jsem zažil mnohokrát. Od vyházení veškerých věcí vozu na silnici, přes znehodnocení lékárničky vysypáním celého obsahu, po rozebrání telefonu. Netuším kam až mohou běžné kontroly německých policistů zajít, ale věřím že jejich hranice jsou neomezené. Buďme rádi za policii České republiky a že je taková, jaká je.
