Věčný život jen pro bohaté: Za bezmála 5 milionů vás zmrazí, má to ale háček

Kryonika, kdysi považovaná za „bláznivý nápad“, se stává excentrickou, ale stále lákavější sázkou na budoucnost. Otázkou však zůstává, co nás to bude stát jako lidstvo, když si ti nejbohatší mohou koupit nejen delší život, ale i v určitém slova smyslu i nesmrtelnost svého bohatství.

Evropská kryonická scéna je dnes reprezentována především start-upem Tomorrow.Bio se sídlem v Berlíně. Tato společnost, založená v roce 2020 lékařem Emilem Kendziorrou, si klade za cíl udělat kryoprezervaci dostupnější a vědecky podloženější. Slibují, že pacienti budou zmraženi a uloženi na dobu neurčitou v jejich dlouhodobém úložišti ve Švýcarsku, a to za poplatek, který lze platit i formou měsíčního členství nebo životního pojištění. Ambiciózní plán společnosti zahrnuje vytvoření sítě „kryo-ambulančních vozů“, které by umožnily okamžité zahájení procedury po legálním prohlášení smrti, což je zásadní pro ochranu mozkových buněk. Tento moderní přístup ukazuje, že kryonika se posouvá z okrajové, excentrické záležitosti do byznysu, který láká investory a stovky lidí ochotných vsadit na neuvěřitelnou budoucnost.

Samotný proces kryoprezervace začíná v momentě, který je z etického hlediska nejsložitější a nejklíčovější: po právním prohlášení smrti. Pro lékaře je smrt definována jako zástava srdce a dechu, ale mozek v tento okamžik ještě určitou dobu vykazuje zbytkovou aktivitu. Právě tento „mezičas“, kdy srdce přestalo bít, ale neurony v mozku jsou stále živé, je pro kryoniku zásadní. Cílem je pacienta co nejrychleji dostat do stavu zmrazení, aby se zabránilo nenávratnému poškození mozku nedostatkem kyslíku.

Pacient je proto okamžitě přesunut do speciálně vybavené ambulance, kde je jeho tělo rychle chlazeno na teploty pod bodem mrazu. Hlavním cílem je zamezit tvorbě ledových krystalů, které by nevratně poškodily tkáně. Proto je veškerá voda v těle nahrazena kryoprotektivní tekutinou – směsí podobnou nemrznoucí směsi s obsahem sloučenin jako dimethylsulfoxid. V této fázi proces připomíná spíše nanotechnologickou operaci než balzamování. Tělo je nejprve zchlazeno na teplotu kolem -125 °C a poté velmi pomalu na konečných -196 °C, což je teplota tekutého dusíku. V tomto stavu, známém jako vitrifikace, tělo netuhne, ale přechází do amorfního, sklu podobného stavu. Pacient je poté přemístěn do velkého mrazicího zařízení, kde má čekat na svou „druhou šanci“. Přestože z hlediska laika jde o proces zmrazení, cílem není pacienta zmrazit v pravém slova smyslu, ale spíše ho „zastavit v čase“, dokud nebude technologie pro oživení dostatečně pokročilá.

Navzdory velkým slovům a ještě větším ambicím je důležité si uvědomit, že v současné době neexistuje žádná technologie, která by dokázala úspěšně oživit kryoprezervovaného člověka. Skeptici, jako například profesor neurovědy Clive Coen, kryoniku nazývají „představou o nesmyslnosti biologie a smrti“. Poukazují na to, že jakmile srdce přestane bít, okamžitě začíná nevratný rozpad buněk. I když je proces ochlazení extrémně rychlý, škody na buněčné úrovni jsou už nevratné.

Zastánci kryoniky často odkazují na příklady, kdy lidé přežili klinickou smrt po pádu do ledové vody, ale i v těchto případech je tělo chlazeno rovnoměrně a bez přítomnosti toxických kryoprotektivních látek. Ačkoliv se daří úspěšně kryoprezervovat a oživovat jednoduché organismy, jako je hlístice C. elegans, nebo dokonce uchovat mozek myši, není to ani zdaleka srovnatelné se složitostí lidského těla. Oživení celého lidského organismu, poškozeného samotným procesem zmrazení i jeho původní nemocí, je čistě teoretická záležitost a obří skok víry. Klienti kryofondů tak platí za naději, že v budoucnu jejich investice přinese kýžené ovoce, ale s reálnou zárukou se nikdy nesetkají. Je to investice do nejistoty, která stojí na hranici mezi vědou a utopickým snem.

Kryoprezervace celého těla stojí ve špičkových zařízeních, jako je Alcor Life Extension Foundation, astronomických 220 000 dolarů (4 620 000 Kč). Pro neurokryoprezervaci (tedy zmrazení jen mozku) zaplatíte „jen“ 80 000 dolarů (1 680 000 Kč). Ovšem proč by se plutokrat, který si chce dopřát druhý život, obtěžoval s oživováním, když by se probudil jako bezdomovec? To je hlavní důvod, proč advokáti už nyní vytvářejí naprosto unikátní právní nástroje: „revival trusts“, neboli svěřenecké fondy pro oživení.

Tyto fondy fungují podobně jako běžné „dynastické fondy“, které superbohatým umožňují předávat majetek po generace s minimálními daněmi. Rozdíl je jen v tom, že nyní předáváte majetek… sami sobě. Je to smlouva s budoucností, která má zajistit, že se neprobudíte stovky let v budoucnosti, jen abyste zjistili, že vaše miliardy se rozplynuly. To je fascinující a zároveň mrazivá představa: bohatství, které se má stát stejně nesmrtelným jako jeho majitel.

Představte si velmi vzdálenou budoucnost. Vědci konečně vyvinuli technologii, která umožní oživit zmrazené lidi. Jste to stále vy? A máte právo na majetek, který jste zanechali v minulém století? Právník Mark House, který se specializuje na zakládání „revival trustů“, má jasnou odpověď: podle zákona ne. Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže být příjemcem svého vlastního fondu, musí být oživená osoba vnímána jako právně „nová“.

Tohle je paradox, který otřásá našimi představami o identitě a smrti. Pokud jste se nechaqli zmrazit s vizí, že se probudíte jako vy sami, čeká vás nemilé překvapení. Probouzíte se jako někdo, kdo má sice přístup ke svému starému majetku, ale už to nejste vy. Vznikají tak desítky etických a filozofických otázek: Co je to vlastně vědomí? Kdo má právo na váš majetek? Jsou vaše tělo a mysl jen kopií, nebo snad jakýmsi pokračováním? Kdo je zodpovědný za dluhy, které jste zanechali v předchozím životě? Tyto a další otázky nám ještě spoustu let nejspíš zůstanou nezodpovězeny.

Zatímco někteří vědci jako profesor Clive Coen nazývají kryoniku „naprostou absurdností“, její zastánci se nenechají odradit. Vnímají ji jako poslední, ale největší sázku na budoucnost, kde lidstvo překoná svou biologickou smrtelnost. Z jedné strany je tu vize utopie: svět, kde je smrt volitelnou, nikoli nevyhnutelnou událostí, a kde si každý může vybrat, zda bude pokračovat v životě, nebo ne. Ale ruku v ruce s tím jde i stín dystopie, kde se nesmrtelnost stane jen další komoditou, která bude vyhrazena pouze pro ty, kdo na ni mají.

Tato honba za věčným životem není novinkou. Prvním historickým průkopníkem, který se odvážil skočit do neznáma, byl psycholog James Hiram Bedford . Ten v roce 1967, ve věku 73 let, nechal své tělo jako první na světě zmrazit, aby čekalo na budoucí oživení. Bedford trpěl rakovinou, která se nedala léčit, a své peníze odkázal na kryonický výzkum. Jeho tělo, uložené v tekutém dusíku, je dodnes ve Spojených státech. I když tehdejší technologie byly primitivní a experti pochybují o možnosti jeho oživení, stal se legendou a symbolem naděje pro celou kryonickou komunitu. Jeho „zmražení“ bylo natolik unikátní, že se 12. leden slaví jako „Bedford Day“.

Bedfordův příběh zosobňuje etický hlavolam: je to čin vizionáře, nebo zoufalého muže, který se nechtěl smířit se smrtí? Dnes společnosti jako Tomorrow.Bio slibují ambicióznější cíle a věří, že to, co se dnes jeví jako nemožné, prostě jen nikdo nezkusil. Tato honba za věčným životem, poháněná penězi a ambicemi, staví na hlavu naše chápání smrti, identity a spravedlnosti. Je to revoluce, která slibuje naději, ale zároveň hrozí, že prohloubí propast mezi těmi, kteří mají vše, a těmi, kteří nemají nic.

Zdroje: The Guardian, Mirror, BBC, Wikipedia