Článek
Nevím, jak pan ministr, ale já s několika pozůstalými komunikuji, sami mě, nebo mé kolegy, kteří mi s objasňováním okolností, které předcházely střelbě na FFUK, pomáhají, kontaktovali.
Ani jeden z nich není proti vzniku parlamentní vyšetřovací komise, naopak si ji přejí.
Jsou ale rozčarováni z toho, že vyjádření jednoho z pozůstalých na Bezpečnostním výboru v parlamentu, kde jsem osobně byl přítomen, je využíváno k argumentaci, že rodiče vlastně o komisi nestojí.
Komunikujeme se čtyřmi pozůstalými, ti všichni názor tohoto otce nesdílejí a navíc odmítají, že by mluvil za všechny, či za většinu pozůstalých. Mimochodem vystoupení dalších pozůstalých na zmíněném Bezpečnostním výboru, kteří ale vznik komise požadovali, pan ministr nějak zapomněl zmínit.
Ale to není všechno. Je smutné, že si někteří lidé neuvědomují, že poškozenými v tomto případě nejsou jen oběti a pozůstalí, ale i zranění. A blízcí příbuzní všech těchto lidí.
A pokud si pan ministr myslí, že se jedná o nějakou komunitu, kde se bude o čemkoli hlasovat, tak se lidsky velmi plete. Jak řekl v tom samém pořadu Karel Havlíček: „I kdyby komisi chtěl jen jeden z nich, jsme povinni ji zřídit a vše objasnit“.
Jsem totiž na základě svých zjištění z celého srdce přesvědčený, že tragédii bylo možné zabránit a že před samotným zásahem na FFUK došlo k neúmyslným, ale velmi tragickým chybám, a to i v policejních řadách. A vzhledem ke zprávě, kterou policie zveřejnila a která chyby na straně Policie ČR vyloučila, je pro mě parlamentní vyšetřovací komise jedinou nadějí na to, že se vůbec dozvíme pravdu.
Je totiž třeba si uvědomit, že zpráva GIBS, o které se v této souvislosti mluví v naději, že vše objasní, se bude zabývat pouze trestnou činností příslušníků Policie ČR, to vyplývá z pravomocí a náplně práce samotné GIBS. A já si skutečně nemyslím, že by k úmyslné trestné činnosti policistů došlo.
V souvislosti s tím mi dovolte citovat jednu pozůstalou osobu:
„Otázkou, kterou si pokládám stále častěji je, zda se pravdu vůbec dozvím! Je to o tom, hledat si sám, sám skládat střípky. Už teď mám oprávněné pochyby, že letos, ani příští rok to nebude. Myslím tím policii, či vládu. Ta tu pravdu neřekne! Vsadil bych na to, že třeba za pár let, někdo, kdo už neunese vědomí toho, co ví, tak bude mluvit…“
Tak co myslíte? Zaslouží si ti lidé i jinou naději, než že se v budoucnu v někom pohne svědomí?
