Článek
Když jsem napsala článek Bezohledné matky otravují bezdětným život vyrojilo se spousta souhlasných reakcí, ale i pár těch, které zásadně nesouhlasí. Jednou z těch výraznějších je právě článek, na který reaguji.
Kavárna je místo klidu, práce a setkávání se
Když pomineme to, že autorka se mnou prostě nesouhlasí z důvodů, které uvádí, zaujalo mě její překvapení, že kavárna je místem, kde se pracuje. Ano, je tomu tak. Také je to časté místo pracovních i jiných setkání, kde spolu lidé chtějí strávit příjemnou chvilku a chtějí si povídat, aniž by byli vyrušovaní dětskými výkřiky, smíchem, křikem a vším ostatním. To jsou kavárny „pro dospělé“, kde se takové prostředí očekává a děti tam prostě nepatří. Protože pokud by tam byly, musely by způsobně a tiše sedět u stolu, což mi osobně přijde naprosto zbytečné „trápení“. Když jsou kavárny vyloženě připravené na to, aby tam byly ve svém živlu a mohly se vyblbnout. To jsou zase kavárny, kam nepůjdou dospělí, kteří chtějí něco řešit, ale půjdou tam dospělí, kteří „venčí mláďata“. Do jedné takové chodím občas taky, dělají tam totiž naprosto bezkonkurenční zmrzlinové poháry. Když tam jsem, ani by mě nenapadlo si stěžovat, že tam děti lítají, křičí. Když po nich řvou jejich matky, tak to mě sice už otravuje, ale nikdy bych nic neřekla, protože je to evidentně kavárna určená i pro dětské klienty, takže kdo jsem, abych si stěžovala.
Já jsem matka a kdo je víc
Osobně nechápu ten přístup matek, že i když je spoustu kaváren, které jsou na děti připravené, tak ony se musí cpát zrovna do té, kde na děti není nikdo zvědavý. Proč to dělají. My nechodíme do dětských kaváren a nesnažíme se tam zjednávat klid a pořádek, tak proč ony chodí do podniků pro dospělé a dělají z nich kůlničku na dříví? Tento ani původní článek není kritikou dětí. Ty jsou takové, jak je rodiče vychovají. Je to kritika matek, které odmítají respektovat pravidla a mají pocit, že na ně neplatí, protože ony jsou přece matky a kdo je víc.
Děti mám ráda, ale jsem soudná
Tohle zřejmě bude pro spoustu lidí šok, ale já mám děti ráda, ať ty naše, nebo cizí. Ráda s nimi trávím čas a baví mě, když díky nim znovu objevuju svět. Člověk by nevěřil, jak se dá vyblbnout u foukání pampeliškového chmýří. Jsem zvyklá se jim naplno věnovat a jsem velmi tolerantní k tomu, že „jsou dětmi“. Ale když jdu do kavárny, restaurace jiného podniku kvůli tomu, abych měla klid, opravdu nemám náladu na to, aby tam vřískaly znuděné děti, které matky odložily a samy si klábosí nad kafem. Děti patří na hřiště, herniček, nebo podniků, kde jsou na ně vybavení a kde si to užijou. Tahat děti do podniků, určené pro dospělé je nehoráznost nejen k ostatním hostům, které to prostě obtěžuje, ale i dětem, které se budou hrozně nudit, nebudou se mít, jak zabavit a logicky začnou dřív či později „zlobit“.
Takže znovu říkám, že matky by se nad sebou měly zamyslet, respektovat pravidla a přestat terorizovat své okolí. Když mají malé děti, musí tomu prostě přizpůsobit svůj život. Je to jen na chvíli, děti brzo vyrostou, tak by to snad na pár let mohly zvládnout.