Článek
Nové příkazy z ukrajinského generálního štábu určily nově zóny tzv. červené linie, kam již jednotliví reportéři mají přístup zapovězen. Vojenské velení tento zákaz schovává za bezpečnostní důvody. Skupina ukrajinských reportérů ovšem s tímto vysvětlením nesouhlasí.
Na Facebooku zveřejnili oznámení, že místo toho, aby měli možnost přinášet zpravodajství o přímé konfrontaci s Ruskem, musejí nyní bojovat na dálku s ukrajinskou vládou. Samotní reportéři obvinili vládu z toho, že se snaží o cenzuru.
Skupinu nespokojených novinářů tvoří velmi zkušení reportéři, kameramani a váleční dopisovatelé, kteří o válečném konfliktu na Krymu a východě Ukrajiny informují nepřetržitě od roku 2014.
Velmi kritická je k vydanému nařízení také organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ta vyzvala ukrajinské úřady, aby okamžitě zrušily tato nepřiměřená omezení a nebránily reportérům v jejich práci v oblasti frontové linie.
Někteří odborníci nařízení vlády zdůvodňují tím, že se ukrajinská armáda chystá na protiofenzívu a z těchto důvodu je nutné, aby případná strategická místa zůstala neodhalena.
S tím ovšem nesouhlasí protestující novináři, kteří tvrdí, že za nimi v žádném případě nestojí vojenské důvody. Seznam zakázaných míst totiž ze strategického hlediska nedávají žádný smysl.
Šéfka Institutu pro shromažďování informací (IMI) pro německý Welt uvedla: „Je těžké pochopit, proč na jedné straně zůstávají přístupná města, která jsou ostřelována Rusy, aby na druhé straně jiná velmi mírumilovná města byla náhle označena jako červené zóny.“
V době, kdy světu vládne online prostor, se snaží všechny zúčastněné strany získat kontrolu nad veškerými informacemi. Mediální válka je nedílnou součástí moderního válečného konfliktu.
To, jak funguje v Rusku, je všeobecně známo. Oficiální média tvoří ucelený propagandistický celek, který od začátku invaze popisuje válečnou aktivitu na území Ukrajiny jako speciální vojenskou operaci s cílem bránit se západní agresi.
Ukrajina do jednotlivých forem informování o válce nezasahuje. Ovšem i zde je možné najít prvky netransparentnosti. Na jednu stranu pravidelně informuje o počtu padlých na ruské straně, ale statistiky o vlastních ztrátách zásadně nezveřejňuje. Na takové informace dokonce uvalila velmi přísné informační embargo.
Organizace Amnesty International uvedla, že v každém případě je zapotřebí, aby bylo nezávislým reportérům umožněno přinášet informace z obou stran konfliktu. Jen díky tomu se tak dají lépe zdokumentovat případné válečné zločiny a útoky na civilní cíle.
Na ruské straně díky tomu bylo zdokumentováno nespočet válečných zločinů. Ani to však nemůže bránit tomu, aby byla kontrolována také ukrajinská armáda. I ta totiž čelí obviněním z poprav ruských válečných zajatců.
Amnesty International také poukázalo na to, že ukrajinská armáda rozmisťuje zbraňové systémy v obydlených oblastech, čímž vystavuje civilní obyvatelstvo riziku ostřelování. „Skutečnost, že ukrajinská armáda je v obranné pozici, ji nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ upozorňuje generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.
Zdroj: Welt, Amnesty International
