Článek
Ono jde ovšem o kapku v moři povinných a dobrovolných odvodů. Jde o částku, která systém vůbec nevytrhne, i když se může zdát na první pohled jako omračující. Ve skutečnosti totiž jde o kapku v moři, ze které nejde očekávat blahobyt ani náhodou.
Trochu matematiky nikoho nezabije
Pro zajímavost jsem zkusil 13 000 na odvodech státu promítnout do mzdy zaměstnance. A výsledek není prostě veselý. Tolik totiž odchází ze mzdy 25 000,- Kč hrubého v podobě odvodu zaměstnance a jeho chlebodárce.
Anketa
Zaměstnanec nevidí při 25 000 celou částku, na účtu mu přistane 20 920 čistého. Ten, kdo ho zaměstnává, pak do erárních přihrádek, mezi které patří Finanční úřad, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení, nalije navíc 35% ze mzdy takto zaměstnaného člověka.
To je 8 750 + 4 080 korun z peněženky zaměstnance, což je cca 13 tisícovek, nad kterými hořekuje živnostník, který to u sebe považuje za děsnou nespravedlnost: V důchodu nechci žebrat. Končím s OSVČ a půjdu na pracák. A nejsem asi sám - Médium.cz (seznam.cz) 25 tisícovek příjmu měsíčně není nejvíce, minimální mzda je od 1. 1. 2024 v Česku 18 900.
Dva a půl tisíce denně mu je málo
Smutný živnostník si stěžuje na neustále zvyšující se administrativu, spojenou se svým podnikáním. Té je asi opravdu hodně. Současně musí vidět, že zakázek ubývá. Pokud se živí rekonstrukcemi bytových jader, ty fakt mohou počkat a mnohé domácnosti je odkládají.
Přesto vyplňuje kontrolní hlášení DPH, to ale dělají jen osoby nebo firmy s obratem vyšším jak 2 milióny ročně, což je krásných 167 000 měsíčně, pokud jsem nezapomněl dělení…
Celá částka není zisk, to je pravda. Jde o náklady na materiál a provoz, který si živnostníci cvakají ze svého. Přesto byla průměrná odměna za práci instalatéra v loňském roce v rozmezí 250 – 350 korun. Dva a půl tisíce denně, když s tím koktejlem cifer zakvedlám. Při padesáti tisících měsíčně jde bez problémů odvody dobrovolně zvýšit.
Plánování předem je blbost
To je možné dobrovolnou přihláškou u správy sociálního zabezpečení. Díky tomuto institutu nikdo nemusí plačínkovat, že by v důchodu byl ohrožen chudobou a jen kvůli tomu si dělat trudnomyslné scénáře o tom, že lepší je život v evidenci uchazečů o práci na Úřadu práce a sem tam melouch.
Za dobrovolné připojištění se samozřejmě připlácí, ale z 50 tisícovek to každý může zvládnout s přehledem. Ty totiž mohou třeba matky - samoživitelky nebo invalidní důchodci komukoliv jen závidět.
Sám jsem na půl úvazku zaměstnán a zbylou kapacitu svého potenciálu využívám také na živnostenský list. Že bych všeho nechal a běžel se zaregistrovat na Úřad práce kvůli tomu, abych měl „lepší“ důchod, to by mě ani ve snu nenapadlo. Smysl v tom prostě nevidím.
Starobní důchod je z hlediska investic do něj dávkou, kterou člověk nakonec dostane, ovšem nikoliv osobní, ale systémovou. Nejvyšších, přes 70 tisíc, je jen pár! Uhrazené platby se tak rozpočítají mezi všechny, kteří na důchod mají nárok. Někteří lidé se však důchodu ani nedožijí - stejně jako jeden z mých spolužáků, který nedávno zemřel ve věku lehce přes padesát. Vytvářet kvůli této dávce jakékoliv scénáře kromě připojištění nebo spoření si, to mi přijde pošetilé. Nějak bylo, nějak bude.