Článek
Morče domácí (Cavia porcellus) pochází z Jižní Ameriky, kde bylo již ve starověku vyšlechtěno Indiány z morčete peruánského (Cavia aperea).
Chovalo se jako obětní zvíře a pro maso.
V 16. století bylo dovezeno do Evropy a později se začalo používat ve velkém množství jako pokusné zvíře.
Chovem v zajetí vznikly různé formy morčete, lišící se jednak kvalitou srsti (dlouhosrsté, krátkosrsté, vírosrsté i hrubosrsté), jednak zbarvením (bílé, krémové, tříbarevné atd.)
V domácnostech se morčata chovají nejčastěji v párech. Spokojí se s dřevěnou krabicí nebo skleněným akváriem o rozměrech nejméně 80×40×30 centimetrů. Nejvhodnější jsou však plastikové nádrže přibližně stejných rozměrů, které se daleko lépe udržují v čistotě.
morčata
Přirozenější než chov jednotlivých zvířat je chov ve větších skupinách, kde jeden samec připadá na osm až deset samic - tak totiž žijí morčata v přírodě. Nároky na prostor jsou pak samozřejmě větší. Jako podestýlka se osvědčily hrubé piliny nebo hobliny, avšak v nouzi stačí i neklížený papír (ubrousky, filtrační papír nebo i noviny, pokud nemají barevný tisk - některé barvy jsou jedovaté). Základem krmení je čerstvá tráva, seno a zelenina (salát, mrkev, květák, zelí, kapusta), ovoce (jablka, hrušky, švestky, meruňky), okopaniny (brambory, řepa) a zrní (kukuřice, slunečnice, oves, pšenice, ječmen). Důležitý je neustálý přísun vitaminu C, kterého morčata mnoho potřebují. Kromě čerstvé zeleniny a ovoce jim ho zajišťují i některé druhy zeleného koření - petrželová a celerová nať, máta, meduňka apod. V zimním období, kdy se čerstvé ovoce a zelenina těžko shánějí, můžeme stravu doplnit i celaskonem.
V menším množství se hodí i tvrdý chléb a pečivo, důležité pro ubrušování zubů, vařená rýže, ovesné vločky, větvičky nejedovatých rostlin apod.
Chutě morčat jsou ovšem velmi rozdílné, co chutná jednomu, druhé často nejí. Pokud dáváme morčatům šťavnatou potravu, nemusíme je napájet, jinak podáváme denně čerstvou vodu.
Samice jsou březí 59 až 72 dny a rodí jedno až pět dobře vyvinutých mláďat, která hned po narození chodí, běhají a mají pěknou srst. Odstavit je můžeme po čtrnácti dnech, ale vhodnější je ponechat je u samice aspoň tři týdny. Mláďata dospívají v 6 až 9 měsících, kdy je lze použít k dalšímu chovu. Samice však mohou zabřeznout už ve druhém měsíci života, a proto je v době dospívání chováme odděleně od samců, aby se předčasnou březostí neoslabovaly. Ročně odchová jedna samice přibližně deset mláďat.
Zdroj: časopis ABC mladých techniků a přírodovědců č. 13/ročník 32
