Článek
Generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012, čelí unikátním výzvám, které ovlivňují jejich psychickou stabilitu. Jako první generace, která vyrůstala s chytrými telefony a sociálními médii, se potýkají s tlakem, kterému starší generace nerozumí. Proč je psychická labilita mezi těmito mladými lidmi tak výrazná a co ji způsobuje?
Sociální média a FOMO (Fear of Missing Out)
Sociální média jsou pro Generaci Z každodenní realitou. Ačkoli umožňují komunikaci a sdílení zážitků, ale vytvářejí také tlak na neustálé porovnávání se s ostatními. Fotografie dokonalých těl, úžasných dovolených a životních úspěchů mohou vést k pocitům méněcennosti a strachu z toho, že oni něco důležitého promeškají.
Tlak na vzdělání
Rostoucí konkurence na trhu práce a vysoké nároky na akademické úspěchy způsobují, že mladí lidé čelí extrémnímu stresu. Vysoká škola se dnes už považuje za samozřejmost, která nikoho neohromí, ale absence diplomu člověku snižuje kredibilitu. Tento tlak často vede k úzkostem, depresím a syndromu vyhoření, ještě před dosažením dospělosti.
Ekonomická nejistota
Generace Z vstupuje do pracovního života v době, kdy jsou ekonomické vyhlídky nejisté. Rostoucí ceny bydlení, nízké mzdy, strach z nezaměstnanosti jsou faktory a snižující se výhledy na důchod, negativně ovlivňují jejich psychické zdraví. Vstupují do vod, které dnes už nikdo nepamatuje. Všichni, koho známe, pobírají nebo budou v nějaké výši pobírat starobní důchod. Na generaci Z už ale nejspíš nic nezbyde.
Pandemie COVID-19
Pandemie COVID-19 přinesla izolaci, omezení sociálních kontaktů a změny v běžném životě. Mnoho mladých lidí přišlo o významné zážitky, jako jsou promoce či první práce, což prohloubilo jejich pocit nejistoty a úzkosti. Rovněž jejich sociální dovednosti utrpěly těžkou ránu a vzpamatovávají se z toho dodnes.
Klimatická krize
Vědomí o klimatické krizi a její dopady na budoucnost vyvolává u Generace Z pocity bezmoci a úzkosti. Jejich generace je první, která se dá mimo jiné charakterizovat obavami o budoucnost Země. Strach o planetu a obavy z ekologické katastrofy ovlivňují jejich každodenní život a psychickou pohodu.
Navzdory rostoucímu povědomí o důležitosti duševního zdraví, stigma stále přetrvává. Mladí lidé se často bojí přiznat své problémy a hledat pomoc, což často vede ke zhoršení jejich stavu. Výsledkem jsou psychicky nestabilní jedinci, kteří nedokáží zvládat realitu všedních dnů a snaží se uniknout pomocí nejrůznějších psychických diagnóz, kterými své chování omlouvají, a které si často diagnostikují sami na základě článků z internetu.