Článek
Švagrová Mirka (třicátnice s rázným náběhem na čtyřicítku) je asi ta nejhodnější ženská na světě. Jelikož žije v registrovaném partnerství s jeho sestrou, která je (s prominutím) pěkné třeštiprdlo.
Mirka má a vždy měla zlaté srdce a mj. toleruje partnerce ledacos od nepřiměřených a nepředvídatelných změn nálad až po relativně pestré milostné úlety a extrémní nepořádek v koupelně, ale to nikomu neříkejme.
Co se vlastně stalo v květinářství?
Nicméně náš příběh se týká úplně něčeho jiného.
Mirka provozuje v jednom moravském městě – název Brno asi nikomu nic moc neřekne, malé květinářství.
Nic velkého, ale na uživení její vlastní, ale i dvou malých roztomilých francouzských buldočků, které s obrovskou láskou chová, to docela stačí. Snad si to nepřečte ministr financí a nezvedne malým obchodníčkům a zejména floristkám daně.
Páchnoucí bezdomovec přišel na konzultaci
K věci – předminulý týden přišel do jejího voňavého obchůdku páchnoucí bezdomovec, ale choval se zpočátku relativně slušně.
Nicméně za chvíli přišel k paní Mirce a sebevědomě povídá: „Mohu se slušně zeptat, nemáte nějakou drobnou…?“ Jak tušíte, nebylo to řečeno hlasem úplně slušným a pokorným, spíše docela namyšleným až arogantním.
A jak zjistili vědci z kampusu, skoro 85 procent lidské komunikace se skrývá nejen ve vlastních „formálních“ slovech – ale spíše v barvě, modulaci a tónu lidského hlasu, a vůbec především v non-verbálních aspektech. Prostě není tolik důležité, co říkáme, ale jak to říkáme.
Dala mu…
Mirka chvíli váhala, ale pak dala otravnému otrhanému pánovi červenou minci s emblémem našeho města Brna - tedy desetikorunu.
Ta hodná žena myslela, že věc je vyřízena a muž bez zbytečného odkladu odejde. Ostatně již kvůli němu (a jeho zápachu) opustily její obchůdek tři opravdu slušné zákaznice.
Avšak chyba sociální lávky – pobuda spustil skutečnou bandurskou: „Ty (vulgární lidové označení pro ženský pohlavní orgán ) lakomá, co to má jako být, co to má být, ty lakotná (další jiné vulgární lidové označení pro ženský pohlavní orgán)“ ….(další vulgarity a urážky raději vynecháme), ale věřte, že to byly velice, ale velice ostré a zraňující výrazy.
Tak peprně zdaleka nemluvil snad ani bývalý český prezident.
Netolerance a smutný konec
A nyní přijde vrchol příběhu, když bezdomovec odcházel, všiml si malé duhové vlaječky – a pravil rozzuřeným zlým hlasem: „Co to tady máš za (přídavné jméno vycházející z lidového hanlivého označení pro homosexuální osoby) a fašistické symboly?“
Velice smutný příběh, a s takovými věcmi se můžeme setkat nyní v roce 2024.
Dožijí se alespoň naše děti či potom vnoučata přátelštější a tolerantnější společnosti?
---------------------------------------------
(jména a některá další fakta byla přiměřeně změněna kvůli ochraně soukromí)