Článek
Budoucí učitelé mohou počítat s pořádnou dávkou stresu, pro mnohé však nepůjde o nic nového. Je přirozené, že se každý student během studia se stresem setká. Nicméně pokud se na zkoušky řádně připraví, neměl by se mít čeho obávat. Bohužel, ne vždy to platí. Zkoušející ne vždy bývají transparentní (což by měli) a podobu zkoušek studenti poznají až při prvním pokusu. To sice takovou překážkou není, ale jde o zbytečný stres. A co je zbytečné, toho bychom se měli zbavit. Budoucí učitelé mohou počítat s pořádnou dávkou stresu, pro mnohé však nepůjde o nic nového. Je přirozené, že se každý student během studia se stresem setká. Nicméně pokud se na zkoušky řádně připraví, neměl by se mít čeho obávat. Bohužel, ne vždy to platí.
Větší překážkou jsou zkoušející, kteří se rozhodnou studenty sabotovat tak, že ani výjimečně připravený student neprojde. Takový kantor se může špatně vyspat a vylít si svou špatnou náladu na studentech. Může jít o otázky, ke kterým studenti nemají dostatečné podklady, přehnané nároky i přílišné lpění na detailech. Může se projevit i genderová zaujatost, kdy jsou na jedno pohlaví kladeny vyšší nároky. Také se může projevit určitá forma favoritismu a pak mohou zkouškami projít lidé, kteří přípravu odfláknou. To porušuje nespočet pedagogických zásad a vede ke zbytečné frustraci, stresu a nespravedlnosti.
Frustrace a nespravedlnost může vést k tomu, že mladí studium vzdávají, jsou nuceni měnit školu či obor. Stres však může mít mnohem škodlivější následky. Mnozí studenti mají náročné životy, musí při studiu pracovat, mohou mít rodinné problémy. Pokud k tomu ještě cítí nejistotu budoucího uplatnění, jelikož se nemohou dostat přes zlomyslné kantory, může je stres složit. To společnosti neprospěje, ať už se z takových studentů učitelé stanou, nebo ne. Pokud se o problém budeme zajímat, místo zničených životů a promarněných příležitostí budeme mít dostatek učitelů.
Problém je v tom, že u některých aprobací je velmi těžké najít člověka, který látce rozumí, a může ji vyučovat. Proto na vysokých školách najdeme kantory bez pedagogického vzdělání. Takoví učitelé sice látce rozumí, ale často ji neumí učit. Také nemusí znát základní principy pedagogiky - to pak znamená, že neví, jak správně učit a jak k výuce přistupovat. Ano, vyučují dospělé lidi a ne děti, to na věci však nic nemění. Neumí učit. Nejen že si z jejich výuky studenti pramálo odnesou a ti se pak vše musí naučit na vlastní pěst. Také to vede k nepřijatelným praktikám které jsem v článku popsal. Pokud takové lidi necháme učit, měli by chápat alespoň základní principy pedagogiky a přistupovat ke studentům lidsky.
Pokud chceme mít dostatek učitelů, kromě platových podmínek musíme myslet také na zbytečný stres a překážky, které do cesty potencionálním učitelům stavíme. Důraz bychom měli dávat hlavně na pedagogické vzdělání - na to, aby byl učitel dobrým učitelem. Na samotné aprobace, tedy předměty, na které se učitel zaměřuje, je nesmysl tolik lpět. Podle zákona je stejně možné učit jakýkoliv předmět, poté co učitelský obor vystudujeme. Učitelé by určitě měli o svých aprobacích mít obecný přehled, ale není důvod z nich dělat vědce.
Zdroje:
Vlastní zkušenosti a zkušenosti dalších studentů
