Článek
Od doby, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu a kvůli tomu byl jejím sportovcům omezen přístup na velké sportovní akce, se Rusové předháněli v silných výrocích a shazovali kvalitu soutěží bez jejich účasti.
Má to historické souvislosti, jsou tak v Rusku všichni vychováváni, aby byli přesvědčeni o své jedinečnosti a nenahraditelnosti, velká země plodí přece velké hrdiny. A v podobném duchu působí na ruskou veřejnost i domácí propaganda. Z úspěšných sportovců dělají hrdiny, kteří zdolali „nepřátele“ z řad soupeřů. Takto přehnaná glorifikace a politizování sportu má neblahé důsledky.
Ruští sportovní činovníci ani sami sportovci se kvůli tomu často nezdráhají použít ke svému úspěchu jakékoliv prostředky. A dokonce se dokáží i upřímně radovat, přestože ví, že k vítězství použili podvod. Ruský doping se v minulém desetiletí stal tak masivní záležitostí, že ani nebylo možné, aby nebyl řízen a koordinován státem. Desítkám ruských sportovců pak byly anulovány výsledky, odebírány medaile. Třeba takový ruský chodecký tým, svého času nejlepší na světě, byl suspendován jako celek, v jejich reprezentačním týmu nebyl čistý vůbec nikdo.
To způsobilo řadu zákazů činnosti ruským sportovcům, nejtvrdší postoj vůči hříšníkům pak zaujala atletická federace. Poslední plnohodnotná ruská účast na světové atletické akci byla v roce 2016 na OH v Riu. Dříve kvůli problémům s dopingem a teď aktuálně kvůli agresi na Ukrajině, nemá na akce pod hlavičkou IAAF Rusko přístup. A už teď je jisté, že ani příští rok do Tokia na světový šampionát ruský tým nepojede. Když vezmeme v úvahu, že další světová akce je pak až v roce 2027, dá se hovořit v ruské atletice o ztracené generaci. Celá generace ruských atletů totiž skončí svou kariéru, aniž by poznali, jaké je to bojovat o medaile na mistrovství světa či olympijských hrách. Jednotlivých atletů, kteří se sami ničím neprovinili, by člověku mohlo být líto, ale na druhou stranu, Rusko si za to může samo, že se dostalo do takovéto izolace.
Rusů na letošních OH nakonec startoval jen velmi omezený počet. Jednak za to mohly podmínky pro jejich účast, kdy nebylo možné, aby sportovec měl vazby na silové složky ruského státu, což je ovšem v Rusku zcela běžné, olympiády se též nesměly zúčastnit ruské týmy a některé federace ani Rusům nedaly prostor, aby se mohli na OH kvalifikovat. Dále také platilo, že ruští olympijští účastníci nesměli být podporovateli války na Ukrajině. To poslední kritérium MOV sice příliš důsledně neprověřoval, ale i tak se mělo Rusů na OH objevit málo. Počty startujících sportovců Rusko pak ještě samo snížilo prakticky na minimum, když odmítlo vyslat do Paříže své zápasníky a judisty za pro ně údajně ponižujících podmínek.
V té souvislosti je zajímavý vývoj kolem účasti ruského zápasníka Šamila Mamedova. Ten původně i po oznámení ruské zápasnické federace, že stahuje své sportovce z účasti na OH, trval na tom, že do Paříže jet chce, s tím, že si účast vybojoval. A opíral se mimo jiné i o oficiální prohlášení, že účast Rusů na hrách bude na svobodném rozhodnutí každého jednotlivce.
Ale samozřejmě, jak už to v totalitních zemích bývá, to, co se říká navenek, je běžně zcela v rozporu s tím, jak se jedná. A tak to údajné svobodné rozhodování vypadalo tak, že na zápasníka byl vyvíjen masivní nátlak, aby své rozhodnutí přehodnotil. Vzdorovat tlaku ze všech stran, včetně toho ze strany šéfa zápasnické federace, moc nešlo. A tak po pár dnech došlo k tomu, jaká to náhoda, že ruská tisková agentura TASS vydala prohlášení, že zápasník si obnovil někdejší zranění kolena a účast na OH tak odvolal.
Myslím ale, že všem je jasné, jak to bylo. Mamedov zkrátka tomu tlaku na svou osobu podlehl. Kdyby do Paříže jel, znamenalo by to zásadní důsledky pro jeho další sportovní život a život vůbec. Nezbývalo by mu nic jiného než emigrovat. Takto tedy vypadá svoboda v ruském pojetí.
A jak moc chyběli Rusové na OH v Paříži? Myslím, že ani trochu. Sice některým sportům dominují, speciálně v synchronizovaném plavání nebo moderní gymnastice, silní jsou i v judu, zápase, boxu nebo sportovní gymnastice. Nicméně, soutěže si i bez jejich účasti udržely vysokou úroveň, například atletická část přinesla v průměru nejkvalitnější výkony v historii vůbec. A na ruské sportovce si člověk už ani nevzpomněl, maximálně tak ve chvíli, kdy se na scéně objevil někdo z těch několika sportovců se zkratkou AIN.
Sportovní svět se bez ruských sportovců rozhodně snadno obejde a nebude vadit, když to tak ještě zůstane i delší čas. Soutěže bez nich kvalitou nijak neutrpí, vrcholná klání o medaile tak budou akorát čistší a nikdo nestojí ani o projevy ruské nabubřelosti.
zdroje:
https://olympics.com/en/paris-2024
https://www.denik.cz/ostatni_sport/olympijske-hry-pariz-2024-rusko-bojkot-zapas-valka-na-ukrajine.html
https://www.olympijskytym.cz/article/neutralni-sportovci-na-oh-v-parizi-striktni-podminky-odrazuji-rusko
