Článek
Žádná chudoba
Nikdo nebyl chudý, ani nijak bohatý. Zkrátka si všichni byli rovni. Narušení tržních mechanismů, protože vše řídil stát, zapříčil nedostatek základních potřeb. Na toaletní papír či banány se stály dlouhé fronty, kvůli tomu se začal rozmáhat černý trh a korupce. Kolektivizace zemědělství ničila venkovany a jejich soběstačnost. Drobní farmáři byli nuceni vzdát se majetku a vstoupit do JZD. Všichni používali stejné metody farmaření, ačkoliv mohli být neúčinné.
Stabilní a bezpečná společnost
Sovětský Svaz se chlubil, že je jejich země bezpečná, ve skutečnosti byli lidé drženi v neustálém strachu. STB a KGB měly za úkol hlídat a zastrašovat jakékoliv politické odpůrce. Výjimkou nebylo. že měly v řadách občanů své donašeče, jenž jim každý Váš pochybný krok mohli naprášit. Mohli jste být uvrhnuti do vězení bez řádného soudu, zbiti nebo rovnou eliminováni. Vaši příbuzní se pak nemohli studovat na vysoké škole, cestovat a nemohli jste dostat řádné zaměstnáni, pak i lidi s vysokoškolským diplomem dělali topiče.
Nikdo nebyl nezaměstnaný
Jistota práce a nízká nezaměstnanost. Častý argument, proč bylo za dob komunistů lépe. Ve skutečnosti měl každý přiděleno pracovní místo, avšak některé pozice byly naprosto zbytečné. Představte si, že by místo sekretářky, jenž Vám uvaří kávu, vytiskne dokumenty a sjedná schůzky, byly tři lidi vykonávající každou tuto jednotlivou činnost.
V tržním hospodářství by takové manýry neměly žádnou efektivitu. Navíc byli všichni placeni stejně a bylo jedno, že se jeden flákal a druhý všechno oddřel. Obzvlášť v některých ekonomicky slabších zemích, kde je hodně lidí a nedostatek pracovních míst, tento systém stále funguje.
Vláda lidu a všichni si byli rovni
Ve skutečnosti měl takový soustružník pramálo pravomoci podílet se na chodu státu. Moc byla v rukou elity a nestávalo se, že by jeden obyčejní lidé určovali chod státu. Ti co byli nejvýš měli přístup k lepšímu zboží, bytům a měly i spoustu dalších výsad. Volby byly povinné, ale mohli jste volit pouze jednoho kandidáta schváleného stranou. Byla silná cenzura, všechna dostupná média byla ovládána státem, především aby se nešířily zprávy o tom, jak se mají v demokratických zemích dobře a nebyla podkopána autorita nejvyšších vůdců.
Levné a dostupné bydlení
Nájem skoro nic nestál, ale byty byly nedostupné a patřily státu. Lidé si museli o byt zažádat a čekali klidně až rok. Samozřejmě se při podání žádosti braly ohledy na postoj ke straně, rodinné zázemí apod.. Nájemníci si své obydlí nemohli upravovat dle libosti, ani nemohlo být využito jako investice. Panelové byty byly často nekvalitní (okna netěsnila, zdi byly popraskané, topení nefungovalo, nedostatečně dimenzované inženýrské sítě).
