Článek
Vyjmenujete spatra všechny spotřebiče, které máte doma? I ty nepoužívané. Mnozí zjistí, že těch je skoro víc. A že by to chtělo prostor na jejich ukládání. Nebo odvahu vyhodit je.
My jsme jako první a už je to hodně dávno, vyhodili mikrovlnnou troubu. Potom rychlovarnou konvici, odšťavňovač, pekárnu na chleba a nakonec televizi. Kromě televize jsme zbylé tři pořizovali pod vlivem reklamy, což už dávno neděláme. Taky to tak dopadlo. Kdepak asi bývalí, krátkodobí oblíbenci jsou?
Ke spotřebiči si dokáže mnohá hospodyňka vytvořit tak blízký vztah, že si neumí představit život bez něj. Jednou se to stalo mně a jednou kamarádce. Já jsem se musela na tři roky odstěhovat do Ruska zrovna poté, co jsme si jako mladá domácnost pořídili automatickou pračku. Bylo mi řečeno, že v Petrohradu ji mít nebudu. Čekala jsem druhé dítě a a představa, jak vyvářím pleny na sporáku, se mi nelíbila. No, dala jsem to. Během těch tří let pobytu jsem musela oželet víc než jen automatickou pračku, která nám po návratu sloužila snad dvacet let. Dali jsme ji sousedce - fotografce do temné komory jen proto, že jsme chtěli modernější s menší spotřebou.
Kamarádka měla jiné dilema. Velmi si oblíbila svého robota, po kterém dlouho toužila, než si ho koupila. Byl to designový krasavec. Pak se zamilovala do cizince a měla se odstěhovat až za oceán. Věřte nebo ne, tehdy vážně řešila, zda se přestěhuje a oželí miláčka robota. Měl i jméno. Zajímá vás, zda zvítězil partner nebo robot? Tehdy ještě robot. Později prokázala schopnost rozloučit se s věcmi ve prospěch vztahu rychle a rozhodně.
Je to tak. Máme i takové spotřebiče, bez nichž se neobejdeme. My třeba kávovar. Kávu před přípravou čerstvě umele, ta zavoní, v napěňovači mléka pořídíme pěnu a je cappuccino. Taky jsem si koupila čističku vzduchu místo toho, abych se na radu lékaře z ORL po zjištění, že mám chronický zánět průdušek, odstěhovala z Prahy.
Myslím ale, že vlastníme méně elektrických spotřebičů než mnoho jiných domácností. Snažila jsem se zredukovat jejich počet na minimum.
Někdy je ale těžké odolat. Koupili jsme pračku a od té doby v e-mailech z prodejny zjišťujeme, co všechno nemáme, neznáme a nepotřebujeme.
Například rýžovar. Přece nebudu zapínat přístroj, když vařím rýži dvanáct minut, a je vždy dobrá.
Odolali jsme i mixeru na výrobu smoothie. Sice mě nadchlo, jak mi ho kamarádka Zdenka předváděla, ale pak jsem namítla, že mám přece tyčový mixer. No jo, ten prý šťávu nevymačká tak důkladně. Už jsem si chtěla koupit takový, jako má ona, když mě napadlo, zda nedosáhnu pro tělo stejného efektu, když to ovoce nebo zeleninu, které by stroj rozmačkal na šťávu, jednoduše sním celé. No, není to tak docela totéž, jak jsem se přesvědčila u jiné kamarádky. Nikdy nesním tolik okurek, kolik jich ona použije na jednu sklenici šťávy. Ona má zahrádku, skleník a nadměrné množství zeleniny!
Zdenka mi ještě nabídla šťávu z pomeranče, který rozmačkala na elektrickém odšťavňovači. Vypadá stejně jako ten můj, akorát Zdenčin pohání elektřina. Doma jsem si na tom mém praktickém, pracujícím jen pod tlakem ruky, ohlídala množství šťávy. Nezdá se, že mě nějak ošidil.
Zdenka má větší kuchyni a víc místa na uspořádání pomocníků, kteří v každém případě urychlí přípravu dobrot, ale zase trvá, než je člověk vyčistí.
Coby vášnivá kuchařka prostě nejsem vášnivá fanynka všech elektrických vymožeností. Sice vařím, peču, smažím, ale s minimální potřebou pomůcek. Vždyť já nemám remosku ani fritovací hrnec, natož abych se zmohla na něco, co teď frčí na sociálních sítích. Hrnec, který uvaří a upeče všechno najednou. Snad je napojený na internet, odkud si majitelky této parády berou recepty. Říkají mu multifunkční hrnec a berou ho i na dovolenou k moři. Zatímco tyto moderní, praktické ženy využívají jeho služeb, já si pořád nedokážu představit, že by mi nahradil můj indukční sporák a pár pomůcek, kterými si také práci ulehčuji.
Denně vezmu do ruky tyčový mixer. Máme doma vegana, miluje rozmixované zeleninové polévky. Střídám každý den jiný druh zeleniny. Nevěřili byste, kolik variací už umím.
Hodně používaný je u nás i toaster. Zato toustovač, z nějž jsme byli nadšení asi tři týdny, už je schovaný. Zatím. Ještě ho nepošleme do světa. Některé návštěvy si teplé tousty oblíbily.
Naše domácnost se také neobejde bez žehličky, fénu, počítače a tiskárny.
Teď ve vedru si libujeme s klimatizací. Než jsme ji pořídili, léta nám sloužil ventilátor. Zato jsem si nikdy nestihla pořídit robota. Dosud jsem si vystačila s „tyčákem“ s příslušenstvím. Ušlehá, rozmixuje, rozdrtí – i brambory na halušky. Jeden čas jsem pekla kváskový chleba. Pak jsme objevili v online obchodě, který využíváme, chuťově podobný bochník, tak už nepeču. Koláče a buchty z kynutého těsta zvládám nadále bez robota. Dřív jsem pekla dvoupatrový dort, s jedním potomkem máme narozeniny ve stejný den. Dnes už nikdo z nás tento druh dezertů nejí.
Také jsem u někoho v kuchyni viděla elektrický lívanečník. Já si vystačím s obyčejnou pánví. Stejně máme raději palačinky než lívance. Místo nich si raději dáme bavorské vdolky.
Nepotřebuji rychlovarnou konvici, protože máme indukční sporák. Voda v konvici je na něm uvařená mnohem rychleji.
Hodně si pochvaluji úspornou No Frost lednici. A taky věc, o které jsem si vždy myslela, že je nanic. Nikdy bych si ji nekoupila a vždy jsem se smála, když jsem ji uviděla v reklamě nebo za výlohou. K čemu? Stačí hrnec a voda, smála jsem se až do doby, než jsem ji dostala darem. Od té doby je vejcovar náš oblíbenec.
Jistě to tak mají i ostatní, kteří, na rozdíl ode mne, věci, jež jsem vyhodila, nebo darovala, používají a milují. Proto berte tento článek jen jako zamyšlení nad tím, kolik výrobků, schopných ulehčit nám práci v domácnosti, existuje.
Jeden z nich, úplně nejnovější, je teď náš favorit. Než jsme si ho pořídili, nikoho nebavilo vyndávat lux, motat se s ním po bytě a překračovat šňůru a složitě se pak zbavovat prachu. Drahé sáčky nás přiměly koupit bezsáčkový, ale obsluha byla také otravná. Teď máme tyčový. Nabijeme ho, postavíme do kouta a je stále připraven posloužit. Od té doby máme takřka bezprašný byt. Uvidíme, jak dlouho budu využívat čističku vzduchu, zda nakonec taky nepůjde z domu.
A jakou věc považuji za nejzbytečnější? Majitelé by mi vysvětlili, jak se pletu, ale zatím bych stále odolávala sušičce prádla. Leda bych neměla kam věšet. A věšení prádla venku mám ráda. I sbírání a pak jeho venkovní vůni. Obzvláště v zimě. Hezky na mráz a přes noc dosuším doma.
Tak vidíte! Co je pro někoho nezbytností, jiný považuje za krám. Výhodou pro nás všechny je možnost cokoli, co se nabízí, koupit, vyzkoušet – a někdy pak i vyhodit nebo dát dál.
