Článek
Už je to několik let, co se mi do rukou dostala kniha Cirkadiánní kód od Satchina Pandy, díky níž jsem začal více přemýšlet o svém zdraví a která mě donutila udělat několik významných změn. Nastavil jsem si jasný rytmus. Vstával jsem ve stejnou dobu, chodil spát ve stejnou dobu, stejně tak jsem si dával pozor na to, abych snídal a večeřel ve stejný čas a musím říct, že mi to skutečně pomohlo.
Dvakrát do roka mě ale čekala nepříjemná událost v podobě změny času. Z Cirkadiánního kódu a z mnoha článků na internetu jsem věděl, že manipulování se spánkovým rytmem může negativně ovlivnit mé zdraví, a tak jsem se rozhodl zkusit experiment. Co kdybych svůj rytmus neměnil?
Budík o hodinu zpátky
Zatímco se většina lidí radovala, že získala hodinu navíc, a mohla tak spát déle, já udělal něco jiného. Celé léto jsem vstával v 5:50, což znamenalo, že abych si zachoval cirkadiánní rytmus, musel jsem vstávat ve 4:50. Stejně tak večer jsem nechodil spát po deváté hodině, ale už po osmé.
Dále jsem musel popřemýšlet o jídle. Snídal jsem přibližně v půl šesté a večeři jsem si začínal připravovat ve čtyři hodiny. Co se mi nelíbilo, byl čas oběda. Jelikož jsem chodil do školy, ze které jsem se mohl vykrást na oběd někdy až po půl druhé, míval jsem na začátku tohoto experimentu celkem hlad. Řešení ale bylo samozřejmě úplně jednoduché. Prostě jsem si připravoval větší svačiny.
Ráno více času
Největším pozitivem zachování letního rytmu byl fakt, že se mé tělo nemuselo vypořádávat s přenastavováním vnitřních hodin, ale musím říct, že jsem si užíval i ranní čas navíc. Jelikož jsem vstával ve 4:50, mohl jsem se v klidu nasnídat a přitom nepokukovat po hodinách, jestli nejdu pozdě do školy.
V prosinci mě čekaly zkoušky na certifikát z angličtiny, takže se mi brzké vstávání hodilo více než kdy jindy. U snídaně jsem koukal na naučná videa a i potom mi zbývalo spoustu času na další učení. Když jsem měl zkoušky za sebou, začal jsem se stejným způsobem připravovat na maturitu z matematiky. Ta se bohužel konala na konci května, což znamená v období letního času, takže jsem se musel přizpůsobovat. Jednoduše jsem se začal učit odpoledne, ale můžu říct, že mi více vyhovovalo ranní studium.
Večer méně času
Asi není překvapením, že když jsem získal hodinu ráno, večer jsem o hodinu přišel. Mně osobně to tolik nevadilo, ale zbytek rodiny s tím měl problém, což chápu. Kdo by se taky chtěl držet v tichosti kvůli jednomu bláznovi, který chodí spát v osm? Musím ale říct, že většinou se mi dařilo usnout, protože můj rytmus zbytek rodiny jakž takž toleroval. Stejně tak já jsem se snažil tolerovat klid ostatních po ránu, ale to se nevždy dařilo. Uvařit si snídani v tichosti není tak jednoduché.
Přechod na letní čas
Když nastala další změna času, stačilo, abych přenastavil budík na původní hodnotu, začal spát jako dřív a jíst jako dřív. Důležité je si uvědomit, že vzhledem ke svému tělu jsem téměř žádné změny neudělal. Jednalo se jen o změny vůči světu kolem – světu, který se musel vyrovnávat s hodinou méně a který musel přenastavovat vnitřní hodiny.
Jdu do toho znova?
Přechod na zimní čas se blíží a já se musím rozhodnout, jestli z experimentu udělám každoroční záležitost. Odpověď zní samozřejmě ano. Tím, že zůstávám nastavený na letní čas neničím své zdraví, což je hlavní důvod, proč to dělám. Loňský experiment mě přesvědčil, že to je možné a hodlám v tom tedy pokračovat.
Závěrem už bych chtěl jen napsat, že by stálo za to popřemýšlet o zrušení změn času jednou pro vždy. Sice si při zimním čase užívám ranní čas navíc, ale stejně by bylo lepší, kdybychom všichni zůstali nastavení na jeden rytmus, a neškodili tak svému zdraví.
Anketa
Kniha: Cirkadiánní kód – Satchin Panda: ISBN: 978-80-7555-117-7