Článek
Blahoslavený sládek, který první pivo vařil, ale zlořečená šelma, který ho platil
Před 182 roky byla uvařena první várka piva, které později dostalo ochrannou značku „Pilsner Urquell“. Stalo se to 5. října 1842.
Že se v Plzni vaří pivo proslulé značky, ví asi každý. Vařilo a vaří se snad všude ve světě už nějaká ta tisíciletí. V Mezopotamských kulturách i starověkém Egyptě bylo pivo lidovým nápojem.
U nás měly právo vařit obvykle kláštery. Nejstarší zmínka o pivovaru se váže ke klášteru Břevnovskému z poloviny 13. století. Od dalšího století, díky králi Václavu II., bylo právo várečné udělováno pouze měšťanům a královským městům.
Což se logicky zdálo nespravedlivé jiným společenským strukturám, konkrétně šlechtě. Nakonec byla sepsána jakási smlouva zvaná Svatováclavská. V ní došlo k domluvě mezi stavy a od roku 1517 mohla vařit pivo i šlechta na svých statcích. Za to zástupci měst dostali právo třetího hlasu na zemských sněmech. Jak vidno, bohatí se vždycky nějak domluví.
Plzeň jako královské město vařilo pivo už od roku 1295. To tehdejší se nepilo, ale jedlo. Podobalo se spíše polévce a nabíralo se lžící. Zřejmě to nebylo nic moc, protože i v pozdějších století si na nekvalitu v Plzni vařeného piva stěžovali jeho konzumenti.
Ještě roku 1838 museli radní kvůli „neschopnost požití a zdraví škodlivosti“ vylít třicet šest sudů. V této kritické situaci se město rozhodlo pro výstavbu nového pivovaru, který byl zprovozněn v roce 1842. Dostal název „Měšťanský pivovar Plzeň“.
Martin Stelzer, jako vrchní stavitel, doporučil sládka z Bavor jistého Josefa Grolla. První námluvy nedopadly, protože peníze, které Groll chtěl, se radním zdály nadsazené. Teprve na podruhé si plácli a Groll se pustil do práce.
Bylo mu necelých třicet let, ale jistou proslulost si již v Německu získal. V Plzni to byla tak trochu alchymie a trochu souhra okolností.
Groll uměl vařit tradiční bavorské pivo, které bylo pro německá města slušným standardem, a na která byli místní zvyklí. Jenže v Plzni je jednak jiná voda než v Bavorsku, podstatně měkčí. K tomu žatecký chmel a tehdy nová „anglická“ metoda zpracování sladu. Vzniklo pivo jasné, zlatavé barvy a první várka byla hotova 5. října 1842. Experiment s bavorským sládkem stál hodně peněz a na první pohled světlé pivo nevypadalo nic moc.
První zkouška ohněm proběhla 11. listopadu ve dvou hospodách. U bílé růže a na náměstí U zlatého orla. A tam pivo zabodovalo. Úspěch nového plzeňského piva se začal šířit městem i v nejbližším okolí.
Zápis z městské kroniky je toho důkazem: „Jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek.“
Stačilo pár let a díky industrializaci v dopravě, plzeňské pivo čepovalo jen v samotné Praze třicet pět hostinců. Na řadu přišla ochranná známka „Pilsner Bier“, později „Prazdroj – Urquell“ a dnes ho pod novým názvem „Pilsner Urquell“ zná celý svět.
Pivovarník Josef Groll zůstal pracovně v Plzni ještě tři roky a poté se vrátil domů. Na jeho počest se v jeho rodišti Vilshofenu vyrábí lahvová Josef Groll Pils dodnes. Dožil se sedmdesáti čtyř let a zemřel, jak jinak než v hospodě s tuplákem plzeňského v ruce.
Zdroje: