Hlavní obsah
Satira

Díky zátahu v Dopravním podniku přišla cukrárna o kšeft

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pavel Hewlit

Ilustrační foto

Viděl jsem na vlastní oči, že se děje něco velkého. Často dopoledne chodím před prací na kávu do malé cukrárny nedaleko budovy Dopravního podniku ve Vysočanech a televizní kamery před ní nevídám často.

Článek

O policejní akci kvůli možné korupci jsem se dozvěděl o několik desítek minut později a první, co jsem řešil, jestli mám jít ještě do práce. Měl jsem mít linku sedm – ale nevěděl jsem, zdali se už třeba náhodou nezrodila revoluce, při níž se všichni zaměstnanci DP z MHD spojí a vyrazí chránit své kancelářské kolegy.

Takové chránění většinou skončí tak, že se po něm rvou funkce, a kdo je při revoluci slyšet nejvíc, dostane ji vždy v o něco vyšším patře.

Ale revoluce se nekonala. Výpravčí mi řekl, že se normálně pracuje, a to alespoň do večera, než nás možná seberou úplně všechny, jelikož nikdo není bez vinny, a kdo je, hoďte po nás univerzální kličkou.

(Vysvětlení – univerzální klička je čtyřhran používán na otevírání kabiny, případně různých částí v tramvaji.)

Kličku jsem nehodil, neboť jsem si vzpomněl, jak mi před lety dala jedna vážená klientka za odměnu hezké jízdy buchtu…

A vůbec… Jinak. Nevzpomínám, jestli jsem si ji vůbec vzal. Ne, Určitě ne. Je možné, že se to vůbec nestalo, a ten kdo tvrdí, že jsem si buchtu vzal, nemá důkazy. Drobky na tváři nebyly od buchty, ty byly od chleba ke svačině – a to modrý na košili nebyla povidla, ale šmír.

V cukrárně nikdo nebyl, což nebývá obvyklé. Patří mezi lepší cukrárny a na nezájem si nijak nestěžuje. Také je pravidlem, že v pondělí dopoledne musíte být časnými hosty, pokud si chcete vychutnat zde připravované chlebíčky, jelikož vždy brzy dojdou.

Dnes však nabídka byla i před polednem stále bohatá a paní prodavačka z toho neměla radost (což je přirozené). Už od rána se divila, co se dnes děje, že nedorazili zákazníci z DP, kteří běžně vykupují zásoby chlebíčků do posledních drobků.

Dneska ráno však mnohé v DP přešla chuť. Je to škoda. Mám podnik rád a pracuji v něm dvacet pět let a nikdy jsem se ho nesnažil vědomě zklamat nebo pošpinit. Pokud se jiní chovají jinak, jejich škoda, ale pro lidi jako já smůla.

Už v cukrárně se mě jeden z hostů a nebyl z DP, ptal, pravda s humorem, jestli taky v něčem jedu? Řekl jsem, že ano. Většinou jedu v tramvaji na pozici řidiče, ale někdy i v podobě cestujícího.

Napadlo mě teď heslo – padni komu padni. Nemyslím si, že by ono heslo bylo vždy spravedlivé, ale je i druhé, které s ním souvisí, že když se kácí les, lítají třísky. Takové třísky vás mohou zasáhnout nebo okolí kolem trochu zasvinit. Na jak dlouho, záleží, jak rychle se co uklidí.

Je však škoda, že někdy lítání třísek zasáhne i ty, kteří s tím kácením (mýcením) nemají cokoli společného a prodávají třeba jenom chlebíčky.

PS: Následující montáž je plácnutí dvou much jednou ranou – chtěl jsem o DP napsat zamyšlení, ale udělat i smutný vtip na korupci.

Foto: Pavel Hewlit

Montáž - Velká akce v DP

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz