Článek
Historický kontext povolávacích rozkazů a vojenské služby
Tradičně byly povolávací rozkazy a vojenská služba téměř výlučně mužskou záležitostí. Mnoho zemí, včetně některých evropských států, zavedlo povinnou vojenskou službu pro muže i ženy např. Izrael a Norsko. Ve většině armád však ženy stále tvoří menší procento personálu. Důvody pro to zahrnují rozdíly v očekávání ohledně fyzické připravenosti a otázky ohledně kompatibility těchto povinností s mateřstvím a rodinným životem.
Nemáš čas si to číst? Tak si to můžeš poslechnout: Povolávací rozkazy do armády feministkám (youtube.com)
V mnoha zemích byly ženy osvobozeny od povinné vojenské služby z různých důvodů – například kvůli jejich historickým rolím spojeným s péčí o rodinu, ale také kvůli obavám o jejich bezpečnost na frontě. V průběhu historie však ženy bojovaly v různých konfliktech, a jejich role ve vojsku se postupně rozšiřovala, zejména v posledním století.
Tady právě přichází rozpor tohoto argumentu, který do této chvíle vnímá vojenskou službu jako ultimátně maskulinní záležitost. Bohužel se tak děje pouze do doby než podcasterovi, který si pozval do studia velice mladou OF* influnencerku, která mudruje o feminismu. Role se lusknutím prstu obrátí a povolávat ženy do obrany státu se tak najednou stane velice žádoucí. Proč?
Feminismus a otázka rovnosti povinností
Feminismus usiluje o rovnost příležitostí a práv bez ohledu na pohlaví. Bohužel, jak jsem již několikrát uvedla, lidé, co argumentují „rovností“ proti feminismu, slovíčko „příležitost“ zhusta elegantně vynechávají. Nehodí se totiž do rétoriky výkladu „rovnosti“ dle obránců tradičních hodnot. Na podporu této umě upravené verze vznikají pak videa s pravými tvrdými chlapáky na ropných plošinách, těžařských dolech či měsíčních krajinách po vytěžených lesech. V rozporu se stejně účelově vybranými videi žen, které poté, co na kameru prohlásí „nepotřebuji muže“ nalijí nemrznoucí směs do nádrže na motorový olej. Že je feminismus ideologie – ale taková dílka přitom nejsou propagandou ale důkazem? Ale jděte.
Pohledy na povolávací rozkazy v rámci feminismu
Pro mnoho lidí znamená rovnost i přístup k armádě a povinnostem, které s tím souvisí. Ve feministickém hnutí existují různé názory na to, zda by měly ženy dostávat povolávací rozkazy. Někteří zastánci rovnosti tvrdí, že pokud muži mají tuto povinnost, měly by ji mít i ženy, protože rovnost znamená sdílení výhod i povinností. Čehož jsem zastánkyní i já sama. Jiní argumentují tím, že přístup k vojenské službě by měl být dobrovolný pro všechny bez ohledu na pohlaví, nebo že povolávací rozkazy už v moderním světě nedávají smysl. Kdyby přišla válka do mé země, neváhala bych zapojit se do její obrany – a to jsem feministka.
Otázky a kontroverze
Feministky jsou často osočovány, že nechtějí uznat „nepříjemné“ aspekty rovnosti, jako jsou povolávací rozkazy, ve skutečnosti se tyto otázky diskutují uvnitř feministických kruhů pravidelně. A stejně jako existují pokrytečtí propagandisté red pill kultury, kteří viděli UZI maximálně v GTAčku, pak existují podobní jedinci s vadami charakteru i v řadách feministů a feministek. Pokud jsme lidé, tak se tomuto jevu nelze vyhnout.
Měly by ženy podléhat stejným fyzickým standardům jako muži, nebo je možné nastavit standardy tak, aby byly přiměřené? Feminismus není o tom, že by ženy chtěly ve všem naprosto stejné zacházení bez ohledu na kontext. Rovnost znamená, že každý dostane stejné podmínky bez ohledu na rozdíly, zatímco spravedlnost bere v úvahu různé potřeby a podmínky jednotlivců, aby bylo dosaženo férových výsledků. Právě tato důležitá část se často přehlíží nebo překrucuje a používá jako zbraň proti rovnosti příležitostí, což je snadno vidět na příkladech, kdy se ve jménu dogmatického výkladu rovnosti ignoruje kontext, jako jsou rozdílné fyzické predispozice mezi muži a ženami.
Jak sladit službu v armádě s tradičními ženskými rolemi, které společnost nadále vyžaduje, jako je mateřství? Co by to znamenalo pro ženy, které chtějí založit rodinu, kdyby byla povinná vojenská služba součástí jejich životů? Pro některé lidi představuje feminismus hrozbu pro tradiční genderové role a struktury moci. Použití argumentu o rovnosti, například povolávacích rozkazů pro ženy, jim umožňuje vykreslit feminismus jako nerealistický nebo nezdravý pro společnost, což podporuje jejich vlastní názor, že tradiční genderové role jsou přirozené a správné.
Rovnost není vždy spravedlnost
Pojmy „equality“ (rovnost) a „equity“ (spravedlnost) jsou často zaměňovány, ale každý z nich představuje jiný přístup k rovnosti a spravedlnosti ve společnosti. V kontextu vojenské služby je důležité pochopit, jak tyto rozdíly ovlivňují otázku povolávacích rozkazů a fyzických standardů.
- Equality (rovnost) znamená, že každý dostane stejnou příležitost, bez ohledu na individuální rozdíly. Pokud se tento přístup aplikuje na vojenskou službu, všichni rekruti – bez ohledu na pohlaví nebo fyzické predispozice – by podléhali stejným fyzickým a tréninkovým standardům.
- Equity (spravedlnost) bere v úvahu rozdíly mezi jednotlivci a snaží se vytvořit podmínky, které zajistí rovné výsledky. Ve vojenském kontextu by to mohlo znamenat přizpůsobení fyzických požadavků rozdílným fyzickým možnostem mužů a žen, aby všichni mohli sloužit za podmínek, které respektují jejich individuální schopnosti a zároveň naplňují požadavky služby.
Závěrečné myšlenky
Nefunkční umírající patriarchát potřebuje na někom intelektově, zkušenostně a morálně slabším ukázat svoji sílu a tuto víceméně oběť která vědomě přijala pozvání do této podcastové šarády poslat zpět do představy tradičních rolí žen v netradiční době.
Feminismus se snaží prosadit rovnost ve smyslu možnosti volby. Argumentace ohledně povolávacích rozkazů pro ženy-feministky se často zjednodušuje a používá se jako nástroj k diskreditaci feministických ideálů. Cílem je snaha ukázat feminismus jako celek tím, že se z něj vyberou a zesměšní jeho extrémní nebo nepopulární projevy. Takové zjednodušené nebo stereotypní prezentace pak vyvolávají dojem, že feminismus je pouze o přehnaných požadavcích nebo neadekvátních očekáváních, což může mít negativní vliv na vnímání hnutí ve společnosti.
Možnost je nastoupit či nenastoupit do služby a sdílet odpovědnost, pokud se jedná o nutnost. Místo soustředění se na to, jakou feministku povolat, by debata mohla směřovat k tomu, jak udělat vojenskou službu rovnou pro všechny, kteří se pro ni rozhodnou, a jakým způsobem zacházet s těmi, kdo ji z různých důvodů odmítají.
Anketa
* OnlyFans je služba s předplaceným obsahem se sídlem v Londýně. Tvůrci obsahu v ní mohou získat peníze od uživatelů – tzv. fans – fanoušků, kteří si předplatí jejich obsah.