Článek
„Pane, na obzoru vidím siluetu lodi,“ hlásí náhle hlídka. Singule přikývne. „Připravte se k ponoření. Dnes ukážeme Italům, co dokážeme.“
Neobyčejný příběh Rudolfa Singuleho se vine jako červená nit bouřlivými dějinami první poloviny 20. století. Tento muž, narozený 8. dubna 1883 v chorvatské Pule do rodiny brněnského továrníka, se stal jedním z nejúspěšnějších ponorkových velitelů rakousko-uherského námořnictva během první světové války. Jeho život byl plný dramatických zvratů, hrdinských činů i kontroverzních rozhodnutí.
Mladý Rudolf vyrůstal s pohledem upřeným k moři. Již od útlého věku ho fascinovaly lodě brázdící vodní hladinu a snil o tom, že jednou bude stát na jejich palubě. Tento sen se mu splnil, když nastoupil na Námořní akademii v Rijece. S vynikajícími výsledky ji absolvoval a vstoupil do služeb rakousko-uherského námořnictva.
Singuleho kariéra nabrala na obrátkách v roce 1909, kdy se poprvé setkal s ponorkami. Tento revoluční typ plavidla ho okamžitě uchvátil. „Tohle je budoucnost námořní války,“ prohlásil tehdy nadšeně. Netušil, jak prorocká budou jeho slova. O pouhých šest let později už velel ponorce U-4 a psal historii.
18. července 1915 se Singulemu podařil husarský kousek, který ho katapultoval mezi elitní ponorkové velitele. Jeho ponorka U-4 potopila italský pancéřový křižník Giuseppe Garibaldi. Byl to obrovský úspěch, který mu vynesl řadu vyznamenání a uznání. Singule se však od ostatních ponorkových velitelů lišil svým gentlemanským přístupem. Po každém úspěšném útoku dával posádce nepřátelské lodi čas nastoupit do záchranných člunů. Toto rytířské chování si získalo respekt i u nepřátel.
Po skončení první světové války se vrátil do rodného Brna. Přijal československé občanství a začal pracovat jako úředník v pojišťovně. Kontakt s armádou však nepřerušil a byl veden jako záložní důstojník ženijního vojska. Jeho život se zdál být klidný a spořádaný, ale bouřlivé události v Evropě měly brzy znovu zasáhnout do jeho osudu.
Pravděpodobně jediným Čechem v Hitlerově Kriegsmarine
Když v roce 1939 nacisté obsadili Československo, stál před těžkou volbou. Jeho manželka byla židovského původu a on se bál o osud své rodiny. Učinil rozhodnutí, které mu mnozí dodnes vyčítají – rozvedl se a přijal německé občanství. V roce 1940 znovu oblékl námořnickou uniformu a stal se velitelem školní ponorky Kriegsmarine.
Osudový okamžik přišel 2. května 1945 v Brně. Město bylo osvobozováno Rudou armádou a ulice byly plné chaosu. Podle jedné verze se Singule zastal ženy obtěžované opilými vojáky. Podle jiné bránil svůj majetek před rabováním. Ať už byla pravda jakákoliv, výsledek byl tragický – Rudolf Singule byl smrtelně zraněn.
Pohřben v neoznačeném hrobě v rodném Brně
Tak skončil život muže mnoha tváří. Byl to hrdina první světové války, který se později zapletl s nacistickým režimem. Byl to gentleman moří, který se snažil zachraňovat životy nepřátel, ale nakonec zemřel násilnou smrtí ve svém rodném městě. Rudolf Singule zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Pro některé je symbolem vojenského hrdinství, pro jiné příkladem morálního selhání. Jeho život je plný paradoxů a otázek, na které není snadné odpovědět. Byl to vlastenec, nebo zrádce? Hrdina, nebo zbabělec?
Jisté je jedno – Rudolf Singule byl neobyčejný muž, který si zaslouží, aby jeho příběh nebyl zapomenut. Jeho život je svědectvím o složitosti lidských osudů v dobách velkých dějinných zvratů. Je to příběh o odvaze i strachu, o hrdinství i kompromisech, o lásce k vlasti i k rodině. Je to příběh, který nás nutí zamyslet se nad tím, jak bychom se zachovali my sami, kdybychom stáli před podobnými volbami.
Singuleho hrob na brněnském Ústředním hřbitově dlouho zůstával neoznačený. Teprve v roce 1997 byl řádně označen a v roce 2006 opraven. Je to symbolické gesto. I kontroverzní postavy naší historie si zaslouží, abychom si je připomínali a snažili se porozumět složitosti jejich osudů. Rudolf Singule možná nebyl jednoznačným hrdinou, ale jeho život je fascinujícím příběhem, který nám má i dnes co říct o lidské povaze.