Článek
Zvyšující se počet dětí s psychickými potížemi reflektuje větší pozornost tomuto tématu. Chybějící dětský psycholog problém nevyřeší; skutečným problémem jsou rodiče, kteří nevědomky předávají své nevyřešené potíže svým dětem. Rodiče ovlivňují své děti tím, co prožili v dětství, a často zapomínají, že pomoc by měli hledat především oni sami.
Diskutuje se o výhodách přísné versus tolerantní výchovy, ale žádná z těchto metod není univerzálně správná. Rodiče formují názory svých dětí podle vlastních přesvědčení a často jim je vnucují. Každé dítě by mělo mít možnost vytvářet si vlastní názory na to, co je správné. Nicméně, deformované představy rodičů často ovlivňují jejich děti, které tyto názory přebírají a předávají dál. Tomuto vztahu k dětem říkáme výchova.
Existují čtyři typy rodičů:
1. Přísný rodič, věřící ve správnost své výchovy a hlásající, škoda rány, která padne vedle. Ten si nezíská úctu svých dětí.
2. Rodič, který vyrůstal v přísném prostředí a nechce se chovat ke svým dětem jako jeho rodiče. Trauma z dětství ho však nutí přenášet frustraci na děti, což narušuje jejich vztah. Jejich vzájemné neporozumění brání dobrým vztahům.
3. Tento rodič se snaží nebýt jako jeho vlastní rodiče, což vyžaduje velké úsilí. Děti ho sice mají rády, ale postrádají skutečnou lásku, kterou mu rodiče nedokázali poskytnout. Některé děti mohou jeho chování považovat za falešné.
4. Rodič, který měl tolerantní a hodné rodiče, kteří sami nedostali upřímnou lásku, přenáší na své děti pouze představu o lásce. Pokud děti vnímají tento vztah jako nevěrohodný, vytvářejí si vlastní představy a svým dětem také nepředají upřímnou lásku.
Diskuse o tom, zda dítě plácnout, je zbytečná. Rodiče by děti neměli trestat bitím. Lehké plácnutí může sloužit jako laskavé upozornění, které dítě pochopí. Rodič, který plácne v klidu, ukazuje rozvahu; pokud však plácne v hněvu, měl by se svým hněvem vyrovnat, protože to naznačí, že prosazují jen své názory a není objektivní. Tato základní chování rodičů ovlivňují každého jinak, a podle nich vychováváme své děti.
Výchovou nazýváme i to, že rodiče vnucují svým dětem názory, podle kterých se sami nechovají. Děti se tak sice dozvídají, co je správné, ale vidí, že jejich rodiče nejednají v souladu s tím, co je učí. Ovečky tuto nesrovnalost akceptují, zatímco vlčci se bouří. Tyto výchovné vzorce se následně projevují ve vztazích mezi rodiči a dětmi, partnery a obecně ve společnosti. Při pohledu na naše vztahy zjistíme, že nefungují, což je mírné vyjádření. Všichni jsme ovlivněni výchovou, která způsobuje mnoho psychických problémů jak u dětí, tak u dospělých.
Jak vychovávat děti, aby se staly psychicky zdravými a sebevědomými? Klíčem je vyřešení vlastního dětství ovlivněného výchovou. Pokud se nám to podaří, přestaneme se dohadovat o výchově a nabídneme dětem upřímnou lásku, kterou většina z nás nepoznala. Vztahy mezi lidmi se tím výrazně zlepší. Je důležité si uvědomit, že výchova často deformuje přirozenost dětí; každé dítě je jedinečné a my se snažíme je udělat všechny stejné. Místo výchovy bychom měli být dětem příkladem. Rozpor mezi naším chováním a požadavky na děti přispívá k jejich psychickým problémům. Rodiče, kteří se hádají nebo rozvádějí, chtějí, aby jejich děti byly šťastné. Rozchod rodičů nemusí být traumatem, pokud probíhá v lásce, což znamená, že se rodiče mají rádi, ale nejsou ve vztahu šťastni. Děti potřebují šťastné rodiče, proto bychom se měli soustředit na vlastní štěstí a být dětem příkladem.
Abychom dosáhli štěstí, dobrých vztahů a mohli jít dětem příkladem, je nezbytné se emočně vrátit do svého dětství a na podvědomé úrovni prožít upřímnou lásku, kterou jsme většinou nepoznali. Mnoho tradičních psychologů tento přístup nezná, a přestože v USA lidé pravidelně navštěvují terapeuty, jejich vztahy a problémy jsou podobné těm našim. Existují alternativní metody, které používají aktivní imaginace, tak můžeme získat hluboký prožitek upřímné lásky kterou pak můžeme předat svým dětem tento proces podstoupit. Pokud formou aktivní imaginace získáme upřímnou lásku, zlepší se naše vztahy a naše děti nebudou mít psychické problémy.
Nikdy není pozdě.