Článek
Bohužel mám osobní zkušenost s tím, že hrdinství bere za své v okamžiku, kdy začnou síly docházet a na pořadu dne se objeví nutnost pomoci, nebo odchod do domova pro seniory.
Chápu i potomky těchto lidí, dlouhá léta byli ujišťováni, že rodiče po nich nikdy chtít žádnou péči nebudou a že rodičům vždy jde jen a výhradně o jejich štěstí a svobodu. Nastavili si tedy svůj životní styl tak, že překážku v podobě péče o staré, slábnoucí rodiče nezvládnou.
Děti se rázem ocitají v nevděčné situaci odmítajících. Vzali za své ujišťování svých rodičů, doposud zdatných a soběstačných, že po nich nikdy žádnou péči chtít nebudou.
Málokdo má však to „štěstí“, že zemře náhle, vpodstatě ještě v plné síle a schopen postarat se sám o sebe.
V minulém článku jsem se zabývala mladými lidmi, kteří prohlašují a ujišťují nejen své rodiče, ale i „půlku světa“ o tom, že pečovat nebudou. Výmluvy bývají různé, práce, vlastní děti, vzdálenost, dokonce neschopnost a neochota. Péče o sebe se stává nejen normou, ale i omluvou pro jakékoliv sobectví.
Často však dochází k prostému nedorozumění, které může mít dalekosáhlé důsledky. Starší člověk se cítí být plný sil a žije v přesvědčení, že to „nějak doklepe“, jen aby děti neobtěžoval svou nemohoucností. Přestává zvládat běžné životní úkony, jako je úklid, nákupy, dokonce i osobní hygienu a zprvu plíživý postup nemohoucnosti se jednoho dne překlopí do kritické situace.
Obvykle dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu, senior je převezen do nemocnice a řeší se situace, kdy se člověk už nemůže vrátit sám do svého domova. Sám nemá připravený žádný záložní plán, děti, ukolébané ujišťováním, že nikdy nebude potřeba péče od nich, naprosto nejsou připravené péči poskytnout. Dokonce při nejlepší vůli mnohdy ani nemohou ze dne na den opustit zaměstnání, omezit bez přípravy vlastní rodinu.
Dochází k pocitům opuštěnosti a křivdy ze strany seniora, potomci se cítí být zahnáni do kouta před neřešitelnou situací, na kterou se nemohli připravit.
Pokud tedy starší člověk myslí svá slova o tom, že nikdy nebude nic chtít, vážně, měl by se sám připravit na různé varianty situací, kdy nebude schopen se sám o sebe postarat. Existují různé terénní služby zajisťující různé typy péče. Tyto služby jsou však placené, je tedy nutné si předem ujasnit vlastní finanční situaci, je tu i možnost, že potomci přispějí finančně na tuto péči, ale určitě je vhodné to s nimi předem probrat. Pokud možno ještě dřív, než k této situaci dojde.
Stejně tak je dobré a vhodné si včas podat žádost do pobytového zařízení pro seniory. Čekací lhůty jsou obecně dost dlouhé a čím lepší domov pro seniory, tím delší lhůty. Může totiž nastat situace, kdy bude trvalý dohled nutný, napřiklad v případě opakovaných, nepředvídatelných kolapsů.
Část péče tedy lze zajistit s pomocí terénních služeb, dovážku obědů, úklid, pomoc s hygienou. Tyto služby však často fungují jen ve všední dny, je tedy nutné pokrýt i víkendy. To by mohly zvládnout potomci, ale určitě je vhodné tuto alternativu s nimi probrat. Při náhlé potřebě zajistit péči o seniora, byť jen o víkendech, obzvláště po mnohaletém ujišťování, že rodič nikdy nic takového po svých dětech chtít nebude, to může být nemilé překvapení.
Někdy je také přechodná péče o víkendech nemožná například kvůli vzdálenosti a nepřipravení a zaskočení potomci nemusí být ochotni trávit každý víkend se svými starými rodiči, nebo rodičem.
Nepřipraveným dětem, postaveným náhle před hotovou věc, asi nelze vyčítat, že nejsou ochotní, ani schopní poskytnout pomoc ihned.
Pokud tedy svá slova o tom, že nechci nikdy obtěžovat své potomky péčí o sebe, myslí někdo skutečně vážně, musí se připravit na různé alternativy, ať už kvůli postupně se zhoršujícímu zdravotnímu stavu, přirozenému ubývání sil, nebo i kvůli náhlé změně stavu.
Měl by mít jasno v tom, jak si zajistí potřebné služby a případně také, jak je zaplatí. Také by měl být smířen s tím, že pobyt v domě pro seniory může být jedinou možností. Pak je třeba se na tuto alternativu připravit včas.
Případ, že potomci jsou náhle zaskočeni nutností péče o seniora, není úplně ojedinělý. Pokud nikdo není připraven, jedná se o extrémně zatěžující situaci pro celou rodinu. Rodič by tedy měl být připraven, nejen teoreticky a silnými prohlášeními, ale i prakticky. Tedy znát vhodnou terénní službu z okolí, být připraven ji financně zajistit a případně včas podat žádost o přijetí do vhodného domova pro seniory.
Teoretické představy jsou v případě, že někdo prohlašuje, že nikdy a nic po svých dětech chtít nebude, nedostačující.
Ze všeho nejlepší je možné varianty se svými dětmi probrat, nikdo pak nebude nepříjemně zaskočen. Pokud jsou děti náhle zaskočeny požadavkem na péči, nelze odmítnutí považovat za sobectví. Navíc doba je složitá, jen málokdo má možnost ze dne na den převrátit svůj život do jiného směru, na tuto situaci je třeba se připravit a i při vší ochotě pečovat, to může trvat týdny i měsíce, kdežto pomoc může být potřebná hned.