Článek
Loni mě pobavil názor jednoho přispěvovatele do internetové diskuse. Cituji: „Konečně zase budeme mít v pravé poledne slunce nad hlavou“. Následně se přidala řada přizvukovačů, kteří se také začali těšit na ten „správný“ zimní čas, na období, kdy jim nad jejich hlavami sálá slunko. Dokonce se i mezi mými známými ozvalo několik příznivců sluníčka nad hlavou. A šlo o lidi vysokoškolsky vzdělané. A vyšli vůbec někdy za poledne ze svých chalup? Podívali se nahoru k obloze? Ne, to přece nemohli. Jinak by zjistili, že slunce nad hlavou v tom správném „zimním“ čase prostě není k mání, není k mání ani v letním čase a nebylo by k mání, ani kdybychom si hodinky přetočili na ten zaručeně nejlepší a nejsprávnější čas. Slunce na naše hodinky prostě kašle.
Proč nám Slunce nad hlavou nikdy nezazáří
Slunce nikdy nemůže být v Čechách přímo nad hlavou kvůli zeměpisné poloze naší země. Jev, kdy je Slunce přímo nad hlavou, se nazývá zenit a nastává pouze v tropických oblastech mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Jedná se tedy o pruh Země mezi 23,5° severní šířky (obratník Raka) a 23,5° jižní šířky (obratník Kozoroha). Protože naše rodná kotlina leží daleko severně od těchto obratníků, Slunce zde nikdy nemůže být přímo nad hlavou.
Výše Slunce nad hlavou je dána dvěma faktory. Kromě zmíněné zeměpisné šířky je to ještě sklon zemské osy. Sklon u naší zeměkoule je přibližně 23,5 stupňů, vymezuje tedy oblast, ve které můžeme zažít pocit sluníčka nad hlavou. Zeměpisná šíře České republiky je mezi 49–51 stupni severní šířky. Za pomoci základní geometrie snadno zjistíme, jaký je tedy nejvyšší a nejnižší úhel Slunce nad hlavou.
Není žádné překvapení, že nejvýš máme Slunce za letního slunovratu 21.června. Severní polokoule je naklopena ke Slunci a sluníčko dosáhne krásných skoro 65 stupňů nad naší hlavou. To je ovšem maximum, které v našich podmínkách dosáhneme.
Letní slunovrat
S postupujícím časem je sluníčko stále níž a níž. Takto to běží až do zimního slunovratu 21. prosince, kdy je naopak severní polokoule odklopena od Slunce a sluníčko, ať se snaží sebevíc, tak se nedostane nad Čechami na víc než na 18 stupňů.
Zimní slunovrat
Během roku tedy máme sluníčko nad hlavou v rozmezí 15,5 stupně až 64,5 stupně v závislosti na ročním období. Výš sluníčko nad námi opravdu nevystoupá. Proto, jestliže chceme sluníčko přímo nad hlavou, musíme vyrazit na jih, na cestu delší jak 3000 km. Zde se ovšem obávám, že při cestě překonáme několik časových pásem a posun času bude výraznější než přechod letního času na zimní.
A stejně bude řada těch, kteří argumentům neuvěří a budou razit to své hlava nehlava. Chci správný čas, chci Slunce nad hlavou.