Článek
Čas od času se zastavíme na jídlo někde, kde to neznáme. Rozhodujeme se hlavně podle internetu a recenzí. Pokud vypadají dobře, zastavíme se a dáme si s rodinou oběd nebo večeři. Málokdy narazíme na něco vyloženě nestandardního, ale tentokrát mám novou zkušenost.
Normální versus dětská jídla
Vše probíhá klasicky. Usedáme ke stolu, prohlížíme jídelní lístky, vybíráme a objednáváme pití. V menu si všímáme sekce dětských jídel, což není v restauracích úplně samozřejmé. Bohužel nás nabídka dětských pokrmů příliš nezaujala a tušíme, že náš potomek by z ní nebyl nadšený. Rozhodli jsme se tedy vybírat z klasické sekce a zeptat se na možnost poloviční porce. Dosud jsme s tím nikde neměli problém, tak proč by tomu mělo být jinak právě zde? Ale spletli jsme se.
Poloviční porci vám uděláme
Vybíráme a objednáváme jídla pro sebe a přichází chvíle poptat se na dětskou porci. Vypadá to slibně – číšník odpovídá, že to nebude žádný problém. Pak ale dodává, že porce bude stát stejně jako ta dospělá. V tu chvíli jsem se zarazil a raději si nechal tu informaci ještě jednou potvrdit. I napodruhé mě to překvapilo, a tak jsem nakonec pro dítě objednal plnohodnotnou, tedy dospělou porci.
Doposud jsem se setkával s tím, že dětská porce byla třeba za 70 % ceny dospělého jídla, nebo že byla za poloviční cenu s paušálním příplatkem. Ale tohle bylo pro mě novinkou. A celkem překvapující.
Prosím, zabalit
Jídla dorazila a chutnala nám. My s manželkou jsme své talíře vyprázdnili, ale z třetího, dětského talíře, byla snědena jen asi polovina. Požádali jsme tedy o zabalení zbytku, což nás stálo 20 Kč. Dobrá, co se dá dělat. Je to sice více, než jsem zvyklý, ale musím uznat, že jídlo bylo zabaleno ve kvalitní, pevné krabičce, vakuově zabalené. To je fajn, nemusíme se obávat, že se jídlo někde vysype nebo vylije.
Jejich byznys, jejich pravidla
Ano, dětská porce za plnou cenu je zvláštní přístup, ale akceptuji ho. Je to jejich restaurace, jejich byznys, jejich pravidla. Stejně tak s tou krabičkou. Já jsem host, mohl jsem se rozhodnout. Je na mně, zda dám přednost morálním hodnotám a zabránění plýtvání jídlem, nebo jestli budu brát ohled na poměr cena/výkon a zaplatím dvacetikorunu za to, že si polovinu porce sním doma.
Zvláštní to možná je, ale stejně tak nikdo nemá právo mluvit mi do mých rozhodnutí. A ani já si nepřeju, aby mi do nich někdo zasahoval. Na tomto stavím i svou životní filozofii. Nakonec, i kdyby dětská porce měla stát dvojnásobek ceny, je to jejich rozhodnutí a pokud to řeknou předem, je vše naprosto v pořádku.