Článek
Můžete se tomu divit, proč ten či onen člověk, i když na to nemá, je politikem, vydali mu knížku nebo je ředitelem podniku. Dokonce může být i prezidentem. Jednoduše proto, že je to slizoun. A slizoun platí na hrdopýšky. Jste hrdopýšky? Pak jste ve velkém ohrožení.
Rusové mají pro slizouna terminus technikus: stalker. Na rozdíl od našeho právního řádu, kdy je stalking postihován (respektive alespoň navenek, takoví internetoví stalkeři, kteří neminou příležitost, aby se nalepili na příspěvek zajímavého člověka nebo na každý dobrý článek na internetu, postihování zatím nejsou), tak Rusáci stalkery milují, dokonce o nich píšou knihy a točí filmy. Takový typický ruský stalker je Vladimír Putin. Jak si asi myslíte, že se ten nevýrazný člověk dostal do tak výrazné pozice? Vemlouval se lidem na každém rohu. Především ženám. Ruské ženy mají totiž často nosánek nahoru a hodně si o sobě myslí. Typickým prototypem takové ženušky je Marfuška z Mrazíka, abyste měli konkrétnější představu.
A jak byste mohli přesvědčit o své hodnotě takovou ošklivou Marfušku? Přeci podlézáním. Jsi tak krásná Marfuško, já se ti kořím… No jsou to slova, o kterých se mi špatně i píše, podlézání z duše nesnáším. Ale rozumím tomu, pokud jste na něj chytlaví. Pokud máte křehké slabé ego, pak jste v nebezpečí toho, že si váš duševní prostor, všechny vaše zdroje, které máte, zaberou slizouni.
Každý má své slizouny, své stalkery. Ruku na srdce, není to právě ten soused, který je na vás vždy tak milý? Ale zkuste mu něco říct, třeba to, že jeho pes vás celý den otravuje nepříjemným štěkáním, a je to proto, že jej nikdy nechodí venčit a vlastně jej týrá. To by byl ale oheň na střeše. Nebo váš kolega, který je tak strašně příjemný a hladký, ale každý ví, že s ním není radno se pohádat. Pak na vás totiž plivne takový hnus, že se musíte hned jít umýt. Slizouni jsou prostě křehcí, moc křehcí, ale to je přeci velmi dobrá zpráva. Zlomit je, je velmi snadné.
Slizoun je ten, který zpravidla nemá moc talentu, nemá cit na lidi, nemá především pevný morální kompas, který by mu říkal, tady ano, tady už ne. Proto není schopen vyhodnotit hranice. Typický americký slizoun je Donald Trump. Víte, že by o něm většina lidí řekla, že je dominantní a silný vůdce? To říkají i o Putinovi. To je ta černá magie slizounství. Ve skutečnosti je Donald velmi labilní. Můžete si toho všimnout, jak je křehký, podle toho, jak vždy otočí a zapře přátelství či kontakt s někým, kdo by mohl jeho pozici v životě oslabit. Něco takového by přirozeně dominantní člověk nikdy neudělal.
Tito lidé nesnesou být vedle opravdu silných osobností, cítí se zranitelní a potřebují ochranu. Tolik po ní touží a tolik ji vyžadují, až nakonec působí sami jako ochránci světa. To je ten paradox. Ale vězte, že když mají udělat nějaké silné rozhodnutí, kde by sami zariskovali, nikdy jej neučiní. Můžete mi uvést nějaký opravdový risk, kterého se dopustil Donald Trump kromě toho, že nechal zakopat svou manželku na golfovém hřišti a užíval si s prostitutkou? Nebo Vladimír Putin. Ten se sice přepočítal, ale původně si myslel, že to bude stoprocentní šance, když pošle „neporazitelnou“ ruskou armádu na Ukrajinu, počítal s vítězstvím a vavříny do několika dní. Přitom se tam nyní moří bezmála tři roky a bude se trápit dál, do té doby, až mu napadá jeho slizounství na hlavu.
Slizoun poté přitahuje další slizouny do party. Takovým slizounem, kamarádem Putina, je Lukašenko, Musk a mnozí další. Kdo je či není slizounem na politické scéně můžete poznat podle toho, s kým se kamarádí. Ale odhlédněme už od vyšší politiky, ostatně slizouni si mylně myslí, že jejich přístup je taková vyšší politika. Ve vašem okolí se určitě také nalézají slizouni, někteří vaši příbuzní nebo dokonce váš partner. Nebo kolegové v práci. A jak poznáte, že někdo ve vaší blízkosti slizuje? Jednoduše tak, že se cítíte po kontaktu s takovým člověkem prostě ulepení. Takoví celí nesví. V některých případech se musíte jít i doslova osprchovat, abyste se osvěžili.
Nemyslete si, že to je ale nějak vtipné, dávat prostor slizounovi. On je schopen veškerý prostor, který patří schopným lidem, tak zalepit, že se bez řádné očisty a dezinfekce nedá použít. To pak máte ty stovky knih, které se nedají číst, slabošská gesta politiků, nad kterými drkotáte zuby, nefunkční ekonomika vedená vemlouvavými podnikateli, ale zkuste se zamyslet, nemůžete za to právě vy? Nejste zrovna vy na tak vysokém piedestalu, že shora na to, co dělají ostatní, zkrátka nevidíte? Tak šup zpátky do reality. Nohama rovnou na zem.
A jaký je návod na jednání se slizouny? Určitě nechcete, aby se dostali na pozic, které jim nepatří. Slizouny stačí jen včas a razantně utřít. Slizoun totiž vleze jen tam, kde si myslí, že může, a kam si myslí, že nemůže, tam nikdy neleze.
On totiž nějakou odvahou a chrabrostí rozhodně nevyniká.
Autor je psycholog
Tento článek jako i ostatní mé články nejsou určeny k tomu, aby se pod nimi exhibovali staří známí chroničtí stalkeři alá slizouni. Normální lidé se svou zkušeností k tématu jsou vítáni.
