Článek
Dneska je každý druhý host expert na restaurační byznys a moc dobře ví, co bychom měli vařit a za kolik. Na to už jsem si zvykla. Ale stále mě překvapuje drzost, neslušnost a apatie těch, kteří si myslí, že naše restaurace je coworkingové centrum – místo, které jim nahradí kancelář, kde mohou pracovat. Nevadí mi, co u stolu dělají, pokud konzumují, ale sedět „na suchu“ tu prostě nelze.
V restauraci se má konzumovat a utrácet
Bez peněz do restaurace nelez – tohle pravidlo platí stále. Mělo by k tomu ale přibýt i to, že peníze se v restauraci také mají utrácet. Není to místo, kam má host přijít, objednat si jednu vodu nebo nejlevnější kávu a sedět u ní klidně dvě hodiny. Chápu, že se mu u nás líbí – máme to tu pěkné, je tu teplo, světlo, hraje tlumená hudba. Notebook si klidně na stůl vytáhněte, klidně pracujte, pokud potřebujete. Ale restaurace není náhrada kanceláře. Je to místo, kde se má konzumovat. To, co u jídla nebo pití děláte, je vaše věc, ale sedět „na suchu“ už je hodně za hranou.
Pane, my jsme restaurace, ne coworking
Minulý týden další podobný host. Přišel dopoledne, objednal si americano a dál nic. Už v tu chvíli jsem tušila, co se bude dít. Objednal si to největší a nejlevnější kafe, aby ho tu mohl srkat celé dopoledne. Než jsem mu ho donesla, měl už vybalený notebook a dožadoval se hesla na wifi a zásuvky. Heslo jsem mu řekla a přesadila ho ke stolu se zásuvkou.
Každou chvíli jsem kontrolovala, zda nemá dopito a nechce si objednat něco dalšího, ale káva v hrnku neubývala. Nastal čas jednat: „Pane, my jsme restaurace, ne coworking. U nás se konzumuje, nejsme náhrada kancelářských prostor.“ Zůstal překvapený, ale já se dál nezdržovala a odešla. Když jsem se za deset minut vrátila a znovu se zeptala, zda si něco dá, měl vypité kafe a v ruce přesný obnos, který mi bez jediného slova podal, a odešel.
Lepší jeden host než nikdo?
Chápu, že když je restaurace prázdná, je lepší jeden host se dvěma hodinami nad jedním kafem než nikdo. Svítí se stejně, topí se stejně, personál je tu ve stejném počtu. Ale aby to mělo smysl, muselo by takových hostů přijít aspoň deset. Když se ale stoly zaplní lidmi, kteří jen sedí, ti, co přijdou později na oběd, si nebudou mít kam sednout.
Co je tedy lepší? Mít volné stoly pro ty, co skutečně konzumují a utrácejí, nebo suplovat kancelář pro někoho, z koho máme za hodinu hrubý zisk pár drobných? Je to jasné. V restauraci se má konzumovat a utrácet. A pokud se takový host cítí dotčen a už kvůli tomu nepřijde ani na večeři, měl by se nejdříve zamyslet sám nad sebou.