Článek
Ještě by to chtělo zvýšit příjmy na důchodový účet. Jak to ale udělat, když v porovnání s vyspělými zeměmi, které mají stabilnější důchodové systémy, jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění v Česku relativně vysoké?
V Česku zaměstnanec a zaměstnavatel odvádějí celkem až 34,8 % z hrubé mzdy. To je srovnatelné nebo mírně vyšší než v zemích jako Německo a Švédsko, ale výrazně více než ve Švýcarsku.
A jak je to v zemích, které mají stabilnější důchodové systém? Výše celkových odvodů a daňového zatížení se liší v závislosti na způsobu financování důchodů, zdravotnictví a dalších sociálních výdajů.
V Německu tvoří odvody na sociální pojištění 18,6 % (9,3 % platí zaměstnanec a 9,3 % zaměstnavatel), odvody na zdravotní pojištění kolem 14,6 % (7,3 % zaměstnanec a 7,3 % zaměstnavatel). Daň z příjmů je progresivní. Začíná na 14 % a sahá až do 45 % pro vysokopříjmové skupiny. Zaměstnanec odvádí na pojištění kolem 16,6 % hrubé mzdy stejně jako zaměstnavatel.
V Německu je systém založen na zásadě solidarity s možností postupného zvyšování důchodového věku (směřuje k 67 letům), což zvyšuje stabilitu systému.
Ve Švýcarsku tvoří sociální pojištění 10,6 % (5,3 % zaměstnanec a 5,3 % zaměstnavatel). Zdravotní pojištění je individuální a povinné, placeno přímo jednotlivci, nikoli zaměstnavatelem. Daň z příjmů je rovněž progresivní a různá dle kantonu. Na federální úrovni maximálně kolem 11,5 %.
Celkové odvody jsou sice nižší oproti Česku, ale Švýcarsko má vysoké životní náklady a financování systému probíhá částečně individuálně (např. zdravotní pojištění).
Švýcarsko spoléhá na silnou kombinaci veřejných a soukromých důchodů, což snižuje závislost systému na veřejném financování.
Ve Švédsku tvoří sociální pojištění cca 17,2 % hrubé mzdy. Zčásti odvádí zaměstnanec, zčásti zaměstnavatel. Zdravotní pojištění je financováno z daní, nikoliv přímo z odvodů zaměstnanců. Daň z příjmů je progresivní, zhruba 20–25 % pro většinu příjmů, plus vysoké místní daně (až 60 % pro vysoké příjmy). Zaměstnanci odvádí méně na pojištění, protože zdravotnictví a část důchodového systému se financuje z daňových příjmů
Švédsko má důchodový systém, který kombinuje státní a soukromé penzijní fondy, což snižuje zátěž na státní finance.
V Nizozemsku odvádí zaměstnanci do státního důchodového systému asi 27,65 . Zaměstnavatel přispívá minimálně. Zdravotní pojištění je placeno jako procento mzdy a formou povinného individuálního pojištění. Daň z příjmů je progresivní: 37–49,5 % pro různé příjmové skupiny. Celkové odvody jsou relativně vysoké, ale díky mixu veřejných a soukromých fondů je systém finančně stabilnější.
Nizozemsko staví na třístupňovém systému (státní důchod, zaměstnanecký fond, individuální spoření), což rovněž snižuje závislost na státním financování.
Srovnání s Českem
V Česku zaměstnanec a zaměstnavatel odvádějí celkem až 34,8 % z hrubé mzdy. To je srovnatelné nebo mírně vyšší než v zemích jako Německo a Švédsko, ale výrazně více než v Švýcarsku.
Zatímco jiné země spoléhají více na kombinaci povinného individuálního spoření a zaměstnaneckých fondů, český systém zůstává převážně založen na průběžném financování. To znamená, že současní pracující financují důchody pro současné důchodce, což je systém citlivý na demografické změny. Pokud se tedy lidem pro zajištění dlouhodobé stability důchodového systému nezdá vhodné zvýšení věku odchodu do důchodu, měla by vláda pracovat na postupném zavedení kombinovaných důchodových pilířů, jaké využívají některé z těchto zemí.
Jasně, už se o to pokusila Nečasova vláda, zavedla třetí pilíř - mimochodem mají ho i na Slovensku. Bohužel ho Sobotkova vláda zrušila. Pravicová vláda by měla myslet i na lidi, ochotné svěřit část peněz solidním fondům, které by jim částky odkládané na důchod spravovaly. Je mnoho možností, jak by to stát mohl ohlídat. Pokud to jde v sousední Slovenské republice, proč to nemůže jít u nás?
Tato vláda se k tomu neodhodlala. Bála se, nebo rezignovala - ve smyslu: Stejně je to jedno, pokud příští rok vyhraje volby ANO, stejně by třetí pilíř zrušil? Možná se vláda bojí o hlasy, ale já jsem přesvědčena, že lidé, kteří si už umějí vydělat, jsou ochotní část z nich kapitalizovat a třeba i formou šetření na penzi, jako je tomu ve všech vyspělých zemích. Co když o ty hlasy přichází právě těmi obavami, ústupky a nedůslednostmi ve svém, snad pravicovém programu?
