Článek
Na začátku bylo uvedeno, že mladý pár stojí před svou první krizí a věří tomu, že jim výměna nastartuje další vztah. Druhá rodina se asi trochu nudila, jak později vyplynulo, žili si takovým poklidným vesnickým životem a zdánlivě tam bylo všechno v pořádku.
Obě manželky byly trochu životní realistky a vedly domácnosti v mezích možností, i když každá byla zvyklá na trochu jiný standard, ale obvyklé „pomluvy“ na téma nevkus nebo nepořádek či pokyny a úkoly se nějak nekonaly. O to více mě vtáhla do děje sonda do lidských duší.
Mladší manželka přišla do rodiny s dospělou dcerou, téměř vrstevnicí, po počátečním okoukání a seznámení si tam padli do oka a vlastně žádné problémy neřešili. Maminka si od dvou malých dětí spíš odskočila na dovolenou, na první pohled to byla „pohodářka“ a zjevně bylo vidět, jak do velkého domu vnesla radost a vzrušení. A tak z celé výměny nejspíš vytěžila zbývající rodina, která pochopila, že život může mít i jinou podobu, než znali.
Jejich maminka asi byla trochu diktátor, kterému byli zvyklí se podřídit. Manžel ve věku kolem padesáti ostatně neskrýval nadšení z toho, jak k němu přišlo aspoň na pár dní štěstí v podobě mladé manželky. Sice to po jejím boku začal zapíjet, a i když v závěru zaznělo, že je jen tzv. „kvartálním“ alkoholikem, na první pohled bylo vidět, že má nějaké potíže, které se těžko přiznávají. S psychikou byla na štíru i dcera, které se nedostávalo sebevědomí a zdálo se, že kdyby měla více podpory, se svými strachy by si poradila.
Druhá manželka se bohužel dostala do potíží, když se její zaměněný manžel musel vypořádat s faktem, že mu byla pravá manželka nevěrná a na celém pobytu se nervové vypětí partnera dost podepsalo. Těžko soudit, jestli by se potom pobyt vyvíjel nějak jinak, dost nelibě nesla i fakt, že si do její nové domácnosti chodí kamarádi a kamarádky zahrát PC hry a ačkoli byla zvyklá na každodenní zábavu ve své hospůdce, tady jí společnost nebyla zrovna příjemná. A tak byla nakonec asi ráda, když se vrátila do ticha svého trochu nudného, ale rozlehlého stavení a nechala mladou paní svému osudu, aby mohla vyřešit, co nedomyslela.
Na tomto díle byl výrazně vidět kontrast dvou rodin, které žily přibližně na srovnatelné úrovni – nezdálo se, že by řešili finanční problémy, neměly asi až tak pevně stanovená pravidla, jak je to někdy patrné v jiných dílech, všichni byli docela pohodáři, jenom se nacházeli na jiné časové křivce, takže ti mladší mohli využít výměny i k zamyšlení, kde se mohou ocitnout jednou, třeba za dvacet let.
V závěru, když si vyříkávali ten průběh a výhrady, se mi trochu zdálo, jako by starší manželka chtěla být pomyslnou vítězkou. Mladý pár měl problém, který chtěl po odloučení vyřešit, takže se nakonec žádné slovní souboje mezi páry nekonaly. Vlastně se zdálo, jako by tam byli všichni poraženi. Podvedený manžel se svou nevěrnicí, paní počestná se svým alkoholikem. Jako by tam ani neměl být happy end. Spíš taková houpačka.
No, jestli tam bude happy end, to se u vztahů nikdy neví dopředu. Žijí si svým životem a jak je i z tohoto pořadu vidět, někdy si svým životem žijí i všichni uvnitř těch vztahů. Jenomže, co je vlastně ve vztahu happy end?
„A žili spolu šťastně až do smrti.“
Chápete to? Ve šťastném vztahu je happy endem až smrt, ta znamená konec a pak už nikdo nemůže tvrdit, že se rozešli ve zlém. Tak pojďme radši ještě užívat!
