Článek
V dětství jsem poznala málo mužského elementu, zato v pubertě jsem to dohnala. Byla jsem členem klučičí party a trochu se cítila jako jedna z nich. Vlastně jsem odmala chtěla být klukem, ale uprostřed party mi došlo, že být ženou taky není k zahození. Tam, kde došly argumenty, šlo uplatnit ženské zbraně.
S kluky byla legrace, ale přece jen, jak přišly na přetřes otázky vztahů (což tenkrát bylo hodně brzy), některým věcem jsem nerozuměla. S odstupem času však považuji za výhodu, že jsme se tenkrát do všeho vrhali po hlavě a o ničem moc nepřemýšleli. Prostě a jednoduše – buď jsme to chtěli anebo nechtěli, podle toho jsme jednali. To až mnohem později, když jsem pracovala mezi lidmi a mezi nimi s mladšími muži, vnímala jsem, že vztahy jsou asi složité. Často jsme to řešili a mě zajímalo, proč už nefungují takové ty principy, které popsal MUDr. Plzák ve svých knihách.
Abych lépe pochopila muže, přečetla jsem mnoho knih. Výsledek je, že jsem jejich logiku stejně nepochopila, ale už víc chápu mapu mužského mozku z obchůdku „Ptákoviny“. Mozek je znázorněn mnoha ostrůvky, v nich se nachází například „hry, adrenalinové sporty, práce“ převládají však dvě největší území nazvaná „SEX“.
Kromě jiných jsem přečetla i knihu PhDr. Brendy Shoshannaové Proč muži opouštějí ženy. Kdo nečetl, zejména mám na mysli ženy, ten by to měl udělat. Máte-li ve vztazích problémy a jsou ženy, které stejné zkušenosti opakují donekonečna, možná najdete radu, jak na to. Obsahuje konkrétní rozbory situací, autentické zpovědi mužů a jejich příběhy. Takové postřehy jsou cenné, dovolují nahlédnout do myšlení a částečně i do duše.
Po přečtení pochopíte, že důvodů, proč muži opouštějí ženy, je poměrně dost. Někdy jsou docela malicherné, někdy mnohem vážnější. V podstatě se podobají důvodům, pro něž opouštějí ženy muže. I muži mají své sny o vysněné milence, za kterou se ženou, ačkoli ji stejně nepotkají, mají strach mít odpovědnost, a tak utíkají ze vztahu, jejich nespokojenost může pramenit i z pocitu stálého podceňování ve vztahu s partnerkou, která je pořád nespokojená a dává to najevo. Mají své touhy, přesvědčení i tajné sny, podlehnou vášni i volání dobrodružství. Také mají problémy, že přitahují stále stejné partnerky, právě takové, které jim nevyhovují.
V podstatě jsou na tom stejně jako my, ženy, akorát jejich slupka vypadá tvrdší, těla zdánlivě vydrží víc a díky své logice, kterou my ženy taky nechápeme, vypadají méně zranitelně. Jsou ale úplně stejní, jako jejich křehčí a prý hezčí polovičky. Po přečtení knihy mi bylo těch mužů líto. Z popsaných situací se zdálo, že přemýšlí hodně podobně, že jsou stejně citliví a zranitelní. A tak potom nechápu, proč tak vyvádí a nemají pochopení, když totéž udělá žena.
Co k tomu dodat? Na vztahu se musí pracovat, ale možná je prospěšnější nepitvat se v tom, proč to nejde, co kde skřípe, kde najít ten ideál, naopak zaměřit se na všední situace, prožívat srdcem, nechat život trochu plout a vézt se na vlně. Kritika a rozpitvávání neúspěchů nejsou zrovna konstruktivní, někdy je lepší se přenést v čase, najít si ve vztahu to pozitivní a to rozvíjet. Pokud je tam láska, je tam všechno. Projeví se i tam, kde se úplně všechno na první dobrou nedaří.
