Článek
Stačí počítat se mnou: „Jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet. Jednadvacet, jednadvacet. Jednadvacet. Jednadvacet.“ A je vymalováno! Jen sedm slov, chvilička uběhne jako nic a mozek ženy už ví, zda muž, co prošel kolem, stojí za to.
Co během této krátké doby může muž udělat, aby jí zaujal? Moc mě toho nenapadá.
Možná si ani neuvědomí, že proti němu zrovna nějaká ženská prošla a že jí není lhostejný. Možná jí akorát letmo zaregistruje a nebo ucítí její míjející obláček parfému. Ale ona už ví, zda by jí stál za otočení nebo ne. Čeho si asi tak stačila všimnout? Očí? Barvy jeho obuvi? Ledabyle přehozené tašky kolem těla? Vzorově sestříhané bradky nebo číra na hlavě? Zaznamenala aspoň jeho vůni? Záleží asi na tom, co jí samotnou nejvíc zajímá.
Mě vždycky dostane hluboký pohled nebo pohled do duše. Jenomže, stoprocentně vím, že na to mi pouhých sedm vteřin nestačí a tak jsem asi výjimka. Nedám na letmé pohledy, i kdyby byly spalující, počkám si na pořádnou porcičku vzrušení při objevování, jenomže i na tom, koho bych třeba někdy chtěla objevovat, má nejspíš podíl právě těch sedm prvních vteřin. Selekce může být ale taky záporná. Možná je prvních sedm vteřin stejně tak významných pro zjištění, koho bych zaručeně objevovat nechtěla…
Jediné, co mě na tomto problému znepokojuje, je, že nevím, jak dlouho to samé trvá mužům.
